Vstříc vkusu masám

Ovládá nás politická korektnost a opatrnost. Lidé se zdráhají říkat veřejně svoje názory, novináři se bojí o podstatných věcech napsat. Média se snaží vystříhat, aby se nezapletla do průšvihu a nepřišla o inzerci. Není divné, že neumíme nakládat se svobodou dvacet let od listopadu?

Bubliny aneb co by vás zajímalo, kdybyste věděli, že vás to zajímá

Proto víc spoléháme na Google, blogy a mikrozápisky našich spřízněných na Facebooku nebo Twitteru. Máme s nimi společné zájmy a tak věříme, že nám s určitou pravděpodobností objeví relevantnější informace než selekce nám cizích redaktorů v tradičních médiích. Nad tím, do jaké míry to jsou skutečně relevantní informace, se zamýšlí Eli Pariser v jedné z přednášek na konferenci TED.

O fetiši změny a plavbě po proudu

Moderní, postmoderní nebo zkrátka současný náš životní pocit právě proto, že působí vlastně jako stabilní, je posedlý fetišem změny. Jelikož je její mentální potřeba pociťována jako vysoká, realita není schopna požadavkům dostát a tato pohonná hmota je trvale deficitní. Manipulativní potenciál médií se v takové situaci stává téměř neomezeným.

Vyspělost civilizace

Při své první návštěvě Egypta jsem měl nespočet příležitostí dumat nad tím, čím lze posuzovat vyspělost civilizace a jak bychom – i u nás doma – nyní dopadli z pohledu mimozemšťanů nebo našich předků. O vyspělosti té staroegyptské z doby faraónů netřeba pochybovat. Za příklad vyspělosti jejich potomků z minulého století může posloužit úsilí s vystavením rozsáhlé sbírky v budově národního muzea v Káhiře. Čiší z ní respekt, úcta a hrdost na to, co dokázaly předcházající generace.

Po pražském Seed Campu aneb jen houšť a větší kapky

Z 20 přihlášených firem ze sedmi zemí uspěli nejlépe němečtí FX Bees, slovinští Middlemachine, polští Peryskop a dva české start-upy – Nelso a Trustyard (alias NejŘemeslníci; maďarská obdoba pod názvem Joszaki byla mimochodem třetí na Barcamp Budapest), kteří postupují mezi nejlepší na červencový Seedcamp Week v Londýně. Tam bude finálovým vítězům nabídnuta investice až 50 tisíc eur za 5–10% podíl.

Digitální srdce Evropy bije 16. března ve Vídni

ICT v regionu Centrope zahrnuje asi 5000 firem s 350 tis. specialisty a asi 60 univerzit, kde pracuje 36 tisíc výzkumných pracovníků. V roce 2006 zde dosáhl hrubý obrat 45 mld eur, což představuje 2,3% celoevropského ICT trhu. Pokud vás zajímá ICT výzkum a vývoj ve střední Evropě, spolupráce firem a univerzitních pracovišť, rezervujte si úterý 16.3. na vídeňskou Media Tower, kde spolupořádáme konferenci ICT Technology Transfer and Cluster Platform.

Zbytečné technologie aneb čeho se zbavit

Mezi všemi těmi výročními předpověďmi o zaručených hitech letošního roku je docela osvěžující zamyslet se nad technologiemi, které jsou již překonané, hloupé, zbytečné, a kterých bychom se mohli konečně zbavit, jak píše Mike Elgan z Computerworldu. Slova o konvergenci digitálních odvětví zněla ještě před pár lety pro někoho příliš abstraktně. Tady máte, milí výrobci, konkrétní příklady. Kteří z vás pochopí mezi prvními, neušetří jen na ovladači a adaptéru.

Mobilní telefonie podle Gartnera a OECD

Infrastruktury pro platební styk a mobilní komunikaci tvoří páteř znalostní ekonomiky a jejich význam dále poroste. Proto je poněkud nebezpečné, že si naši podnikatelé a manažeři připadají v řadě evropských zemí jako chudí příbuzní, kteří musejí bez svého zavinění čelit zjevné konkurenční nevýhodě. Rok 2010 by mohl konečně přinést změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku.

Proč platíme nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě?

Analýza porovnávala, kolik utratí průměrný klient banky za používání běžného účtu v ČR, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a v Polsku. Opravdu žijeme v roce 2010 v prostředí konkurenčního bankovního trhu? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech?

Social Innovation Camp 16.-18. září v Bratislavě

Další Social Innovation Camp se bude 16.-18. září poprvé konat ve střední Evropě. Pořádají jej Transition Online (sídlí v Praze) a Trust for Civic Society in Central and Eastern Europe v Bratislavě. Inovátoři, web designéři, podnikatelé a geekové z Bulharska, ČR, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska tak mají šanci přeměnit svoje nápady (ale i ty, které jim předem zaslali např. neziskové organizace) do podoby fungující internetové služby řešící konkrétní sociální problém.

Nejúspešnější podnikatel podle Reflexu

Pokud mělo být tohle jediným kritériem, stačilo by nahlédnout do žebříčku Fortune nebo Forbes a nebylo nutné se nikoho ptát na jeho názor. Divil jsem se, že nemáme brát do úvahy způsob získání majetku a tedy to, zda je podnikatel úspěšný např. díky své nápaditosti, odvaze nebo pracovitosti. Mají-li být vedle architektů, vědců nebo režisérů vyzdvihováni jako osobnosti i podnikatelé, tak snad také proto, aby působili jako vzory pro své následovníky.

Kreativní průmysly

Knížka Kreativní průmysly Martina Cikánka je první českou monografií, která se věnuje kreativní ekonomice. Zájemci si zde mohou ujasnit výčet odvětví, která pod tyto termíny spadají. Právě v době ekonomické krize je možná ten správný moment podívat se, zda i české kreativní průmysly mají rostoucí podíl na exportu a zda by tedy na ně neměly být zaměřeny inovační strategie našich krajů a měst.

Ohlížení za střetem kultur

Obávám se, že tento střet kultur je hlavní překážkou efektivnější alokace veřejných peněz na aktivity, které neziskovky nebo privátní sféra umějí lépe než veřejné instituce. Nestačí spoléhat na lidsky kompatibilní pracovníky, kteří jsou šťastnou náhodou ve funkcích. Potřebujeme systémová pravidla, která budou motivovat nápadité a odvážné projektové manažery (v zahraničí se pro ně vžil termín intrapreneurs) za rozjezd dlouhodobě udržitelných projektů.

Jaké bylo pražské semifinále European Venture Contest?

259 inovačních firem z více než 700 přihlášených bylo vybráno z 24 zemí do sedmi semifinálových klání soutěže European Venture Contest, která se na podzim postupně konala v Bruselu, Stuttgartu, Linzi, Kodani, Pamploně, Eindhovenu a v listopadu též v Praze. Každé z nich poslalo do finále tři nejslibnější hi-tech firmy a vítěz si z barcelonského finále odnesl hlavní cenu 90 tisíc eur. Jak to tedy dopadlo v Praze?