Archiv štítku: Ekonomika

Co znamená globalizace pro konzervativce a liberály

Dělení na levici a pravici smysl neztratilo, ale ustoupilo do pozadí. Nyní se stává důležitějším hodnotové hledisko odlišující liberály a konzervativce, v němž jde hlavně o to, kde každý cítíme hranice „vlastní“ společnosti pro uplatňování demokracie. Kdo si chce pro sebe udělat jasno, toto je asi nejlepší český text poslední doby.

Porušuje Fond rozvoje EU Lisabonskou smlouvu?

EU není oprávněna vybírat daně. Nesmí. Čl. 114, odst. II Lisabonské smlouvy. Bude fond Evropské investiční banky financován přes kapitálový trh nebo bude moci evropský stabilizační mechanismus rozdávat půjčky bez jakýchkoli podmínek? To vše je ilegální, odporuje to čl. 136 odst. III Lisabonské smlouvy. EU nemá žádnou pravomoc si půjčovat…

Za ústavní právo platit hotovostí

Právo platit hotovostí bychom rozhodně měli mít zaručené. Je to docela důležitá svoboda, která nám chrání soukromí a naše úspory. Za prvé by stát nikdy neměl mít dohled nad každým naším nákupem a za druhé Evropská centrální banka se už chystá na záporné úroky, aby nás donutila více utrácet.

Planeta lidí

Nejnovější Moorův film Planet of the Humans zpochybňuje CO2 náboženství a poukazuje na pokrytectví zeleného hnutí (např. jak jsou elektroauta a solární energetika závislé na fosilních zdrojích). Klimatičtí aktivisté spustili kampaň za stažení filmu z distribuce a to se jim asi podařilo.

Také si trochu zavěštím

Vyšší nezaměstnanost přinese více zkrácených úvazků a tudíž potřebu práce pro více zaměstnavatelů, resp. zákazníků. Kde to bude možné, zvýší se podíl práce na dálku, a i v práci na blízko se budou častěji využívat dočasné projektové struktury umožňující řídit práci/dodávku pod jednou značkou. Bude se muset šetřit na všech frontách a ptát se po smyslu a účelu toho, co děláme.

Místo inovací poptávkou mění autoprůmysl regulace EU

Už dávno není hybnou silou zákazník či vlastní progresivní vývoj, který s inovací uspěje na trhu. Automobilové odvětví čím dál víc formují regulace a politická rozhodnutí v podobě emisních limitů a cel. Přirozená poptávka od zákazníků byla nahrazena chladným kalkulem.

Sázka na bezalternativní energetiku

Je jedna země, která vsadila na utlumení jak uhelných, tak i jaderných, elektráren s tím, že páteří její energetické politiky budou obnovitelné zdroje. Kdyby se podařilo přesvědčit ostatní ke stejné politice, riziko by se rozložilo a černého Petra by si mohl vytáhnout někdo jiný. Jenže co dělat, když se vlády k tak radikální změně nemají a svůj energetický mix mění jen postupně a pomalu?

Podvolení západních značek

Nike bohužel není jedinou globální firmou, která uspěla na Západě právě díky jeho demokracii a svobodám a která se dobrovolně podvoluje středověkým pravidlům práva šaría. Lídl retušující křesťanské kříže, Nike a další (halal Toblerone nebo západní značky vyrábějící burkini), už nestojí na straně Západu a jeho hodnot.

Ke stávkování za klima

Ti loutkovodiči vzadu si myslí, že mají právo ve jménu „většího dobra donutit“ ostatní, aby se vzdali svého způsobu života a svobod, které revolucionáři považují za „luxus“. V diskusi se volalo po tom, abychom zavřeli elektrárny, přestali jezdit autem, jíst maso a měli méně dětí (na vymírajícím Západě!).

Schrödingerovy bubliny

Bublina se začne nafukovat ve chvíli, kdy na zboží přestaneme pohlížet jako spotřebitelé a nasadíme brýle investorů. … Velmi uvolněná (a velmi nerozumná) pokrizová politika centrálních bank vedla k prudkému poklesu úrokových sazeb. Lidé si začali více půjčovat, neboť peníze byly rázem „levné“. Nízké úrokové sazby však také začaly odrazovat od spoření.

Kdo chce naše peníze

Chtějí, abychom uvěřili, že staré zásady – šetrnost, odpovědnost – už dnes nic neznamenají. Chtějí, abychom uznali, že jsme jen neracionální děti, které potřebují shovívavý dohled milujícího paternalistického státu. Jinými slovy – chtějí nás zbavit břemene odpovědnosti a s ním i svobody, kterou jsme si tak těžce vydobyli.

Participativní rozpočet: demokratizace nebo populismus?

Mně se spíš zdá, že jde o líbivý akt, kterému se snadno zatleská, s mizivým efektem a režií ve výši jednoho milionu. Drtivá většina navrhovaných projektů se týká jedné z 29 městských částí a řeší velmi lokální problém nebo rozvojový záměr. Nemělo by větší smysl, aby dle principu subsidiarity město rozdělilo danou sumu mezi městské části a ty si samy uspořádaly podobná hlasování svých rezidentů a nebo použily jiný rozhodovací mechanismus?

Startupové děti a ti velcí

Akce mě mile překvapila ze dvou důvodů. Tím prvním byla spontánní atmosféra (kterou vytvořit v ex-komunistickém sále Bakaly, hádám, není až tak samozřejmé) a plný sál nadšených mladých zájemců o podnikání. Dopad takového rozsahu se, myslím, podařil malokteré brněnské akci tohoto typu. To je jeden z rozdílů oproti době před 10-12 lety – startupy jsou dnes cool a sexy a finančně je dokonce podporuje kraj i stát.

Proč platíme nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě?

Analýza porovnávala, kolik utratí průměrný klient banky za používání běžného účtu v ČR, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a v Polsku. Opravdu žijeme v roce 2010 v prostředí konkurenčního bankovního trhu? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech?