V letech předcházejících vstupu ČR do EU pro mne bylo až neuvěřitelné, jak naše politická elita neustále omílala stejné fráze o miliardách euro, které nám všem přitečou, aniž by vysvětlovala účel a mechanismy rozdělování různých fondů, připravila naše instituce na jejich efektivní využití a vtáhla do veřejné diskuse ty, kteří měli zkušenosti s odpovídajícími strukturami EU již od poloviny 90. let.
Jedním z cílů projektu NETIES je zmapovat zkušenosti středoevropských firem z mezinárodních vývojových projektů spolufinancovaných z rámcových programů. Během 18 měsíců jsme shromáždili odpovědi 55 českých firem působících především v oblasti ICT. S některými z nich probíhaly i hloubkové rozhovory vypovídající více o jejich zkušenostech, přínosech a úskalích účasti v projektu.
Think tank se do češtiny nejčastěji překládá jako mozkový trust a je definován jako výzkumný institut poskytující rady a nápady k problémům politiky, obchodu apod. a obvykle podporující multidisciplinárně zaměřené intelektuály, kteří zpracovávají analýzy a doporučení. V českých poměrech chybí tradice think tanků i mecenáštví a malá velikost trhu ztěžuje financování projektů přinášejících efekt až v dlouhodobém výhledu.
16 let po listopadu 1989 se oblast služeb změnila k nepoznání a málokdo by používal slovo socialismus pro poměry v privatizovaném odvětví, kde si má navzájem konkurovat několik firem, většinou se zahraničními vlastníky. A přesto, právě takto nazývá řada podnikatelů bankovní sektor, ve kterém vidí největší rozpor mezi reklamními sliby a realitou.
Velký potenciál virtuálních komunit leží v tvorbě hodnoty na základě rychle rostoucích výnosů. Jinými slovy relativně nízké variabilní náklady a síťový efekt v prostředí globálního Internetu umožňují neobvykle rychlý růst hodnoty v komunitě po dosažení kritického množství (členů, členských profilů, inzerentů, dodavatelů, transakčních profilů a transakcí).
Koncem minulého roku jsme na výzvu Technologického centra Akademie věd formulovali několik doporučení pro národní stanovisko k připravovanému návrhu 7. rámcového programu. Předkládáme tímto naše názory všem, kteří se nás ptají na to, co si myslíme o současné podobě rámcového programu EU pro podporu mezinárodního výzkumu a vývoje.
Někteří věří více na svoje instinkty, na inspiraci vnějšími impulsy. Jiní spoléhají spíše na svoji inteligenci a racionální kalkulaci. Na jednom přístupu staví věda, na druhém umění. Obojí může vést k úspěchu, společnou mají kreativitu, správně česky tvořivost. A té se daří nejlépe tam, kde jsou kromě talentu pro ni vhodné podmínky, stimulující společenské a ekonomické prostředí.
Byl jsem se tento týden podívat na první ze série diskusních večerů SPIS k Manifestu pro znalostní společnost. Jedním z panelistů byl místopředseda vlády Martin Jahn a slovo dostával celkem často. Na celé diskusi mne zaujaly především tři věci, které souvisely s hlavním tématem večera – zahraničními investicemi – jen nepřímo.
Mnoho internetových veteránů odsuzuje socioware za to, že se snaží matematicky popsat mezilidské vztahy, jimž přece každý člověk tak snadno rozumí. To je snaha pro mnohé psychology a sociology téměř kacířská. Jak však bez zmapování a popsání fungování lidských vztahů donutit počítač, aby lidem ve vzájemné komunikaci pomáhal?
Při příležitosti dvanáctého Evropského investičního TechFora a s ním spojené Venture Academy vyšla souhrnná zpráva (85 stran v PDF) s výsledky předchozích akcí. Obsahuje kompletní seznam všech 430 evropských ICT firem z 29 zemí, které zde v posledních pěti letech hledaly rizikový kapitál nebo zahraniční strategické partnery.
V srpnu publikoval Economist Intelligence Unit srovnávací studii zaměřenou na zavádění e-governmentu ve střední a východní Evropě. Publikace typu white paper se zabývá novými členskými zeměmi EU ze střední a východní Evropy a dále Bulharskem, Rumunskem a Tureckem. V každé z těchto zemí se zkoumalo 7 vážených kritérií.
Vrací se mi opět téma bulvarizace tradičních médií, které se stávají v rámci pokračujícího příklonu k zábavnosti opakovaně terčem kritiky a konfrontace s rostoucím počtem specializovaných internetových zdrojů typu weblogů apod. Vybral jsem několik citací, jejichž autoři jsou povětšinou dlouholetými matadory na poli psaného slova.
O právu k duševnímu vlastnictví se nyní mluví a píše hodně, protože technologie radikálně mění možnosti jeho užívání, příp. zneužívání, a často vznikají dříve neznámé situace vyžadující změnu nahlížení na to, co je správné (morální), co je legální a co je prakticky kontrolovatelné a vymahatelné. Nejde přitom pro běžného uživatele o těžko postřehnutelné kličky právníků. Podívejme se na dva příklady.
Jeden z e-newsletterů, které v dnešní spamové éře postrádám a ze kterého jsem účastníkům VIP Fora občas citoval, byl americký I-Sales Johna Audetta. Na webu můžete stále najít jeho šestnáct doporučení pro budování úspěšné firmy, které zabalil do atraktivní sexy obálky Sladkých šestnácti. Na začátek tedy k tomu, které pojmenoval Niche with passion.