Jedním z cílů projektu NETIES, který FIRST Innovation Park koordinuje s partnery ze Slovenska, Maďarska a Francie, je zmapovat zkušenosti středoevropských firem s účastí v mezinárodních vývojových a výzkumných projektech spolufinancovaných z tzv. rámcových programů (RP) Evropské unie. Za tímto účelem jsme realizovali průzkum mezi českými firmami, které byly nebo jsou do projektů RP zapojeny.
Během minulých 18 měsíců se podařilo shromáždit odpovědi 55 firem působících v oblasti znalostní ekonomiky, především v oboru informačních a komunikačních technologií. S některými z nich probíhaly i hloubkové rozhovory vypovídající více o jejich zkušenostech, přínosech a úskalích účasti v projektu. Zhruba třetina firem spadala do kategorie mikrofirem (do 10 zaměstnanců), třetinu tvořily malé firmy o 11-50 zaměstnancích a další zhruba třetinu středně velké firmy s počtem nad 50 zaměstnanců.
Z výsledků vyplývá, že čtyři pětiny firem byly pozvány k účasti v projektu koordinátorem nebo jiným účastníkem projektového konsorcia. Jen necelá třetina aktivně hledala partnera a 24 % samo návrh projektu iniciovalo. Asi čtvrtina respondentů přitom patří mezi zkušené harcovníky, jejichž úspěšnost dosahuje 75 % a více financovaných návrhů projektů, další asi čtvrtina firem naopak uspěje až s každým třetím a více návrhem projektu.
Prozatím není obvyklé, že firmy konzultují své záměry a návrhy projektů s externími poradci. Pokud se tak děje, je to nejčastěji Národní kontaktní bod (28 %) nebo nezávislý poradce (24 %) či přímo zástupce Evropské komise (20 %). Poslední případ se zdá být nezbytností především v případě podávání návrhu na integrovaný projekt, kdy naděje na úspěch bez předchozí konzultace se zástupcem Evropské komise je velmi malá.
Informační zdroje
Co se týče využívaných informačních zdrojů, 62 % dotazovaných preferuje účast na živých akcích jako jsou semináře, konference a neformální setkání. Více než prezentace faktů k tzv. pracovnímu programu nebo k příští výzvě, které lze najít i na Internetu, zájemci oceňují možnost přímého setkání s těmi, kteří se již některého z projektů účastnili nebo se alespoň podíleli na přípravě návrhu projektu. Za velmi potřebné jsou rovněž označovány akce umožňující networking s potenciálními zahraničními partnery. Dalším hojně využívaným zdrojem informací je Internet (60 %) a přímá výměna informací se zahraničními partnery (58 %).
Bariéry účasti
Ve fázi přípravy projektu čelí firmy mnoha úskalím. Téměř polovina respondentů upozorňovala na obtížnost úplně vyhovět prioritám a cílům dané aplikační oblasti a dané výzvy. Pro 18 % firem nebylo jednoduché nalézt vhodného partnera do projektového konsorcia a stejný podíl respondentů měl problémy s vyhledáním všech informací o administrativních a finančních pravidlech, dané výzvě atd. Pokud jde o potíže při vlastním průběhu projektu, firmy nejčastěji zmiňovaly udržení výdajů v souladu s rozpočtem (27 %), komunikaci s partnery (24 %) a dodržení původních cílů (15 %) a termínů (13 %).
Hlavní přínosy
Hlavní přínosem z účasti v projektech RP bylo pro firmy získání nových znalostí v daném oboru nebo trhu (56 %), nových kontaktů (51 %), seznámení se s novými metodami a postupy (47 %) nebo jinými kulturními zvyklostmi (33 %). Až na dalším místě byl finanční příspěvek (31 %), který, jak se stále jasněji ukazuje, není hlavní motivací. Vidina financování z EU a snaha začít realizovat vývoj v oblasti, na kterou se právě otevírá výzva, by rozhodně neměly stát na začátku účasti v navrhovaném projektu. Naopak zapojení se do výzvy, která se shoduje s oblastí vývoje a výzkumu, který firma již provádí (a který by tudíž realizovala i bez podpory EU projektu), je opakovaně doporučovaným principem.
Firmy vyjádřily s účastí v projektech RP průměrnou až lehce nadprůměrnou spokojenost (na škále 1 za minimální až 4 za maximální přínos činí průměrná známka 2,67). Jednoznačně se však přihlásily k tomu, že by se znovu zúčastnily stejného projektu (takto odpovědělo 95 % dotazovaných), což asi nejlépe dokumentuje, zda má smysl to zkusit těmi, kteří váhají.
