Co změnit k lepšímu v 7. rámcovém programu?

Koncem minulého roku jsme na výzvu Technologického centra Akademie věd formulovali několik doporučení pro národní stanovisko k připravovanému návrhu 7. rámcového programu, který pak Evropská komise zveřejnila 6. dubna a se kterým jsme vás ve VIP seznámili v článku Evropský výzkum: Spolupráce, myšlenky, lidé a kapacity. Koncem léta má být návrh Komise předložen ke schválení Evropské radě a parlamentu. Se zahájením 7. rámcového programu se počítá koncem roku 2006.

Odkaz na oficiální stanoviska jednotlivých zemí včetně ČR, mezinárodních asociací a regionálních organizací najdete zde. Předkládáme tímto naše názory všem, kteří se nás ptají na to, co si myslíme o současné podobě rámcového programu EU pro podporu mezinárodního výzkumu a vývoje. Uvítáme k nim vaše komentáře nebo doplnění (zejména těch, kteří se účastnily projektů rámcových programů) a posnažíme se je (v rámci možností projektu NETIES) prezentovat Evropské komisi.

Motivovat k většímu sepětí výzkumu a vývoje s přenosem inovací na trh. Více stavět na principu PPP (public private partnership) – např. v návaznosti na výzkumné projekty spolufinancované rizikovým kapitálem (VC). Systematicky podporovat kombinaci vícezdrojového financování a propojovat komunitu VC investorů s představiteli financovaných projektů za účelem rychlejšího zavedení výsledku vývoje a výzkumu na trh. Lépe koordinovat návazné a související programy (v oblasti ICT se jedná např. o rámcové programy, eTEN, eContent, EUREKA, IDA, IST Prize, strukturální fondy, …) a integrovat aktivity jednotlivých národních kontaktních bodů), větší pozornost věnovat interdisciplinárním výzvám.

Výrazně zjednodušit stále rostoucí byrokracii a stále komplikovanější pravidla (jsou vážnou bariérou především pro úspěšné malé a střední podniky – SME) a významně urychlit celý proces od podání návrhu projektu k zahájení schváleného projektu (včetně podepsání smlouvy a uhrazení zálohové platby). Doba trvání jednoho roku je nadále neúnosná, od samotného záměru a sestavení projektu tak uplyne mnohem delší doba a v současných dynamických podmínkách trhu je naivní se domnívat, že tímto způsobem dožene EU ztrátu za USA dle lisabonské agendy.

Menší konsorcia a sítě by neměly být v nevýhodě vůči těm velkým. Měly by rozhodovat předpokládané výsledky a nikoli velikost konsorcia a jeho členů. Alokovat větší podíl rozpočtu na projekty typu STREP (tradiční 2-3leté) a na účast SME, kde lze očekávat dřívější výsledky a zavedení inovací na trh. U tzv. nových nástrojů (především Networks of Excellence, ale také u Integrovaných projektů) lépe definovat jejich účel a efektivnost v poměru k vynaloženým prostředkům. Vedle projektů typu STREP a CRAFT vytvořit další účinné a pragmatické nástroje k podpoře větší účasti SME. Více pozornosti věnovat vysvětlování přínosu a motivací pro SME, nezaměřovat se pouze na vývojářské firmy, ale také na přední uživatele technologií a „pionýry“ v aplikaci nových technologií napříč odvětvími.

Striktně oddělovat (a adekvátně navýšit) rozpočty projektů na certifikované audity, které Evropská komise požaduje v 6. rámcovém programu. U menších projektů (z rozpočtem cca do 300-500 tisíc eur) je absurdní, pokud se na náklady certifikovaného auditu spotřebuje významná část rozpočtu (a zbude pak velmi málo na náročné vlastní řízení projektu).

Aplikovat kritéria hodnoceni projektů rámcových programů také do národních programů adekvátního typu, aby se zajistila větší kompatibilita při sestavování návrhů projektů a podpořilo se tak vícezdrojové financování.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *