Představujeme další studii zabývající se inovacemi, vývojem ICT trhů a jejich dopadem na ekonomiku a společnost. Letos v říjnu ji vydala OECD, která publikuje každý rok střídavě přehled vývoje informačních a komunikačních technologií a telekomunikací. 315 stran rozsáhlé analýzy obsahuje osm kapitol věnovaných globalizaci ICT sektoru a služeb.
O půl roku dříve než v předchozích letech byly letos vyhlášeny vítězové soutěže European IST Prize 2005. V letošním 11. ročníku obdržela Komise 430 přihlášek (z 29 zemí), které byly hodnoceny nezávislou porotou složenou z 18 expertů z 18 zemí. Tři hlavní ceny (200 tis. eur) získaly bez pořadí švédský Cypak a francouzské firmy Let it wave a PRAXIM medivison.
V této studii zkoumá Computer Systems Policy Project (CSPP) osm základních legislativních témat z nové důležité perspektivy; z té, která předpokládá důkladnou znalost technologie a zapojuje znalost veřejné politiky. Tato témata jsou – soukromí, daňový systém, intelektuální vlastnictví a obsah, škodlivý obsah, bezpečnost, elektronická identifikace, elektronické platby, infrastruktura a technologie.
Internet nabízí pro marketing unikátní médium již tím, jak kombinuje nejžádanější rysy běžných médií s možnostmi okamžité zpětné vazby. Protože uživatelé Internetu vás musí na Webu nejdříve sami najít, můžete tak snadno identifikovat a oslovit potenciální zákazníky mnohem užší cílové skupiny, než je to možné u ostatních médií. Jaké jsou chyby a pasti WWW prezentací?
Stále více médií, seminářů a konferencí se vás snaží přesvědčit, že je nejvyšší čas jít s vaší firmou na Internet. A protože i vaši kolegové, přátelé a konkurenti budou stále neodbytnější v otázkách, kdy budete mít svoji WWW prezentaci, je dobré se zamyslet nad argumenty, kterými vaše váhání zdůvodníte. Uveďme si několik možných odpovědí, které nepostrádají racionální jádro, a o kterých se vyplatí chvíli přemýšlet.
„Je třeba okamžitě a od základu změnit způsob, jak většina evropských zemí financuje univerzity, jak zdaňuje investice, spravuje patenty a reguluje pracovní trh,“ zdůrazňuje šéfredaktor Science|Business a předkládá nezávislý liberální pohled na to, co je třeba změnit pro podporu inovací a přiblížení podnikání, vědy a výzkumu. Inovační manifest přináší ve čtyřech částech devět doporučení.
Dokument je určen především politikům a tvůrcům veřejného mínění a tak je s podivem, že se o něm nediskutuje na předních stránkách deníků. Jde v něm přece o to, co by mělo v první řadě zajímat námi zvolené politiky. V tomto smyslu odvedl SPIS práci de facto za ně, nicméně zbývá je ještě přesvědčit, aby si jej přečetli a zaujali k němu stanovisko. Podle něho bychom se pak mohli řídit v červnových volbách.
Krásná může být prohra, pokud to byl dobrý zápas a pomůže nám příště radovat se více z výhry. Krásné je, když se dokážeme zasmát dalšímu krajíci chleba opakovaně padajícímu na zem namazanou stranou. Když jsme vsadili na outsidera a nelitovali jsme, přestože skončil těsně druhý. Když se zdá, že nás všichni opustili a my přesto nezůstali sami.
Při hodnocení efektivity aplikovaného výzkumu již nelze vystačit s počtem publikací a měřením faktoru citací. Je nejvyšší čas více zohledňovat význam výsledků výzkumu pro praktické využití na trhu a jejich veřejné prezentace. Když se řekne vývoj a výzkum, grantová finanční podpora, není řeč pouze o akademické půdě, ale také o příležitosti pro šikovné technologické firmy.