Popularizace vědy a výzkumu (VV), přiblížení jejich smyslu běžnému občanovi, je během na dlouhou trať a zatím jsou její kroky v našich končinách bohužel velmi nenápadné. Pokrok na tomto poli souvisí s prestiží a společenským uznáním, jakému se u nás vědecko-výzkumná komunita (ne)těší, se způsobem prezentace VV výsledků a s tím, do jaké míry je proces objevování a aplikace nových znalostí vůbec považován ve společnosti za dostatečně užitečný, ohodnocený a (např. pro studenty) atraktivní.
Relativně nejviditelnější pro běžnou populaci by měly být výsledky aplikovaného výzkumu, kde hraje významnou roli co nejrychlejší přenos technologických inovací z „laboratoře“ na trh (tzv. transfer technologií). To by se mělo odrážet i v kritériích, podle kterých jsou hodnocené návrhy projektů žádajících o finanční podporu z veřejných zdrojů. V 6. rámcovém programu EU patří mezi jedno z klíčových hodnotících kritérií potenciální dopad na trh a společnost (dle definice Evropské komise pravděpodobnost dopadu projektu na zvýšení konkurenceschopnosti nebo na vyřešení sociálních problémů, míra využití výsledků). Zřetelně se ukazuje, že při hodnocení efektivity aplikovaného výzkumu již nelze vystačit s počtem publikací a měřením faktoru citací. Je nejvyšší čas více zohledňovat význam výsledků výzkumu pro praktické využití na trhu a věnovat se rovněž jejich veřejné prezentaci, resp. patentové ochraně (počet přihlašovaných patentů je jeden z makroekonomických indikátorů, kterými se ČR právě nemůže chlubit).
Když jsem se v půlce listopadu zúčastnil v holandském Haagu diskusního bloku Communicating IST Projects and Results to the Marketplace: Media & Society, uvědomil jsem si propastný rozdíl mezi vyspělými státy a situací u nás (podobně to platí pro ostatní nové členské země). Zatímco v západní Evropě a USA se již diskutují nejúčinnější postupy a optimální komunikační kanály, jak informovat odbornou i širší veřejnost, firmy, konzultanty, investory a zástupce veřejné správy o výsledcích výzkumu, u nás ještě ani nepřevládl jako většinový názor, že je třeba radikálně změnit způsob prezentace VV výsledků a jejich komunikace navenek.
Myslím tím to, aby se plně akceptoval fakt, že od vynikající myšlenky a nadějných VV výsledků k zavedení inovace na trh je ještě spousta práce a ta se může podařit jen ve spolupráci všech článků hodnotového řetězce, tedy vysokých škol, vývojových pracovišť, investorů, dravých inovačních firem i velkých korporací s marketingovou silou a distribuční sítí. Že když se řekne vývoj a výzkum, grantová finanční podpora, není řeč pouze o akademické půdě, ale také o příležitost pro šikovné technologické firmy. Že je konečně čas, aby se začaly odlišovat „technologické“ firmy, které jsou pouhými pobočkami mezinárodních korporací se sídlem v ČR šoupající „krabicemi“ a obchodně zajišťující prodej něčeho, co se vytvořilo venku, od těch firem (ať už jsou české nebo zahraniční), které mají u nás vývojová centra a kde inovace přímo vznikají. Snad se začíná blýskat na lepší časy alespoň tím, že je větší zastoupení firemní sféry vidět v rekonstrukci Rady vlády pro výzkum a vývoj.
K lepší komunikaci mezi jednotlivými hráči hodnotového řetězce a k medializaci výsledků mohou napomoci oborové nebo komunitní informační služby. Příkladem může být portál IST Results (provozuje DG Information Society Evropské komise) s cílem zviditelňovat výsledky IST projektů. Jsou zde publikovány výsledky dokončených i běžících projektů s kontaktními informacemi, doprovodnými akcemi a možnostmi vyhledávání např. dle typu technologie, země či data. Pro investory je vyčleněna speciální část obsahu, kde jsou informace o projektech (resp. firmách), které hledají investice pro komercionalizaci svých výsledků. Druhým příkladem k inspiraci je AlphaGalileo, jeden z nejdůležitějších kanálů pro informace z oblasti vývoje a výzkumu, která využívá sítě 4500 specializovaných novinářů z více než 80 zemí.
U nás máme Registr informací o výsledcích státem podporovaného VV (vyplňování formulářů RIVu je již proslavenou noční můrou). Možná by stálo za úvahu se zeptat investorů, novinářů, konzultantů nebo samotných vývojových pracovníků, jak často tuto databázi používají pro nalezení potenciálního partnera, zajímavého projektu, investice nebo užitečného podkladu ke zprávě do médií, resp. zda o ní vůbec vědí (a raději nezapomněli).