Vzestup kreativní třídy (2)

Pokračujeme v představení knihy Richarda Floridy The Rise of the Creative Class…

Jako u ostatních tříd je definice ekonomická. Podobně jako moc a identita feudální aristokracie spočívala v děděném právu na vlastnictví půdy a lidí, a moc buržoazie ve vlastnictví továren a obchodu, kreativní třída odvozuje svou identitu z tvořivé role svých členů. A protože kreativita je hnací silou ekonomického růstu, právě vliv kreativní třídy se stává ve společnosti dominantní. Pokud dokážeme pochopit hodnoty vyznávané členy kreativní třídy, budeme lépe umět reagovat na společenské změny a odhadnout budoucnost našich pracovních i osobních životů.

Vzestup kreativní třídy doprovází změna sociálních a kulturních hodnot v našem světě. Pokud znázorníme na jedné ose grafu posun hodnot od tradičních (např. respekt ke společenským a náboženským autoritám) vlevo k racionálně-sekulárním (volnomyšlenkářství) vpravo a na druhé ose posun od hodnot přežití (upřednostňující finanční a sociální stabilitu) dole k sebevyjádření (upřednostňující právo jednotlivce na seberealizaci) nahoře, ekonomicky nejvyspělejší země (s největším podílem kreativní třídy) se umístí vpravo nahoře.

Kreativní lidé se neshlukují jen tam, kde jsou pracovní příležitosti. Najdeme je na místech, které jsou přirozenými centry tvořivosti, tam, kde se dobře cítí a kde si mohou potvrdit svou identitu. Atraktivní  místa oplývají rozmanitostí a otevřeností, neslouží jen lidem z jednoho odvětví nebo z jedné demografické skupiny.

Florida v knize nehraje roli advokáta kreativní třídy a netvrdí, že všechny společenské změny související s jejím stále větším ekonomickým vlivem mají pozitivní dopad na budoucnost celé společnosti. Členové kreativní třídy nesou více rizika než dříve, čelí většímu mentálnímu a emočnímu stresu v práci i doma, žádají si více volnosti, ale mají méně času na to, po čem opravdu touží. Rostoucími problémy jsou např. geografická segregace (např. ve formě vylidňování venkova), ke které postupně dochází přesunem kreativní třídy do větších měst nabízejících žádanou pestrost příležitostí a stimulů, nebo pokles významu pevných  společenských vazeb v rámci tradičních komunit. Obnovení tradičních forem sociálního kapitálu v těchto komunitách se jen těžko podaří bez vytvoření nových forem sociální soudržnosti, které odpovídají současnému věku tvořivosti.

Pokračování
Předchozí díl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *