Představujeme další studii zabývající se inovacemi, vývojem ICT trhů a jejich dopadem na ekonomiku a společnost. Letos v říjnu ji pod názvem OECD Information Technology Outlook 2006 vydala Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD – sdružuje 30 členských zemí včetně ČR ze všech světadílů kromě Afriky), která publikuje každý rok střídavě přehled vývoje informačních a komunikačních technologií (sudé roky) a telekomunikací (liché roky).
315 stran rozsáhlé analýzy obsahuje osm kapitol věnovaných globalizaci ICT sektoru a služeb, offshoringu s důrazem na rostoucí úlohu Číny a Indie (ale do jisté míry i východní Evropy), vzrůstající důležitostí digitálního obsahu v příbuzných odvětvích průmyslu v souvislosti s rozšířenou dostupností vysokorychlostního Internetu, zaměstnanosti a na pracovním trhu potřebným dovednostem, nově vznikajícím aplikacím a národním ICT strategiím.
Mezi velmi perspektivní technologie analýza řadí všudypřítomné sítě (ubiquitous networks, jsou i jednou z priorit 1. ICT výzvy 7. rámcového programu EU pro podporu výzkumu a vývoje), které umožňují sledovat osoby a předměty s možností ukládat a vyhodnocovat informace v reálném čase, na trhu stále dostupnější identifikace pomocí rádiových frekvencí (RFID) nebo lokalizační služby pro určování polohy a navigaci. Významnou pozornost věnují autoři také technologiím zaměřeným na prevenci a varování před přírodními katastrofami, aktivní účasti uživatelů Internetu na tvorbě obsahu (participative web aneb web 2.0) a konvergenci ICT, nanotechnologií a biotechnologií.
Tvorba informačního obsahu
Firmy podnikající v oblastech souvisejících s tvorbou digitálního obsahu najdou ve studii podrobná fakta a indikátory vztažené ke změně obchodních modelů, k níž dochází v souvislosti s rozšířenou dostupností vysokorychlostního Internetu a mobilních sítí a s pronikáním digitálního obsahu do příbuzných odvětvích průmyslu. V zásadě lze takto klasifikovat čtyři různé oblasti.
- Průmysl tvorby obsahu a zábavy – primární aktivitou je produkce, distribuce a prodej obsahu ve formě knih, časopisů, novin, software (včetně her), audiovizuálních produktů a služeb včetně rozhlasového a TV vysílání
- Odvětví, která nejsou zahrnována do průmyslu obsahu nebo zábavy, ale která generují významné množství informačního obsahu jako sekundární aktivitu – sem patří např. obchodní a finanční služby
- Sociální služby – např. online vzdělávání, zdravotnické služby, kultura (muzea, knihovny), vědecko-výzkumné publikace a aktivity státní správy a samosprávy na různých úrovních
- Obsah vytvářený uživateli Internetu
Tato část dokumentu si podrobněji všímá počítačových her a videoher, hudby, mobilního obsahu, vědecko-výzkumných publikací a uživatelského obsahu a dále různých typů konvergencí – obsahu (z různých kanálů), obchodní (např. operátorů a poskytovatelů obsahu), síťové (např. integrované sítě pro telekomunikace a vysílání) a terminálové konvergence. Analyzuje, které typy firem se angažují v distribuci obsahu (telekomunikační firmy, mobilní operátoři, ISP, portály aj.) a jak se odlišují způsobem členění a prezentace (packaging) obsahu pro jednotlivé uživatele. V neposlední řadě se věnuje uživatelům peer-to-peer sítí, jejichž počet vzrostl na 12 milionů (tj. více jak 50 % za 3 roky), přičemž ČR je se svými cca 150 tisíci (z dubna 2006) na 10. místě mezi zeměmi OECD.
Podle studie se letos očekává celosvětový růst ICT sektoru o 6 % s předpokladem příznivých podmínek pro jeho další pokračování (avšak nikoli na úrovni 20-30 % jako na konci 90. let). Za mnohem důležitější (zvláště pro země střední Evropy) však lze považovat zjištění, že asi 20 % všech pracovníků vykonává funkce a úkoly, které mohou být realizovány prostřednictvím ICT z jakéhokoliv místa na světě. Práci na dálku (teleworking) a nábor zaměstnanců prostřednictvím Internetu lze tedy považovat za jedny z nejvýznamnějších trendů, které ovlivní ekonomiku a společnost v příštích letech.