Při hodnocení efektivity aplikovaného výzkumu již nelze vystačit s počtem publikací a měřením faktoru citací. Je nejvyšší čas více zohledňovat význam výsledků výzkumu pro praktické využití na trhu a jejich veřejné prezentace. Když se řekne vývoj a výzkum, grantová finanční podpora, není řeč pouze o akademické půdě, ale také o příležitosti pro šikovné technologické firmy.
„Je třeba okamžitě a od základu změnit způsob, jak většina evropských zemí financuje univerzity, jak zdaňuje investice, spravuje patenty a reguluje pracovní trh,“ zdůrazňuje šéfredaktor Science|Business a předkládá nezávislý liberální pohled na to, co je třeba změnit pro podporu inovací a přiblížení podnikání, vědy a výzkumu. Inovační manifest přináší ve čtyřech částech devět doporučení.
Koncem minulého roku probíhalo v Bruselu vyhodnocování návrhů projektů podaných do druhé IST výzvy 6. rámcového programu, jejíž rozpočet byl 525 mil. EUR. Úspěšnost kandidátských zemí je o 6-7% nižší než členských států EU a o 5-6% nižší než měly přistupující země v předchozí „pětiletce“. Klesá také úspěšnost malých a středních firem…
Kdyby někoho na základě dvou předchozích dílů napadlo, že jsme nekritickými zastánci evropské integrace a politiky EU vůbec, rád bych ho vyvedl z omylu. Programy EU pro vývoj a výzkum nemají co dělat s postojem k evropské ústavě. Jsou to jen nástroje pro financování vývoje a výzkumu, které se běžně používají v každé technologicky vyspělé zemi včetně USA, Jižní Koreje nebo Izraele bez ohledu na to, kdo je právě u vlády.
V předchozím článku na toto téma jsem psal o častém nerozlišování evropských peněz rozdělovaných u nás a v Bruselu a určených na odlišné účely. Vzhledem k tomu, že letos končí dva významné programy podpory EU (koncem roku se očekává rozběhnutí návazných programů na dalších 7 let), je vhodný čas pojmenovat i další časté omyly, mýty nebo nejasnosti a snad i vyvolat širší veřejnou diskusi.
V letech předcházejících vstupu ČR do EU pro mne bylo až neuvěřitelné, jak naše politická elita neustále omílala stejné fráze o miliardách euro, které nám všem přitečou, aniž by vysvětlovala účel a mechanismy rozdělování různých fondů, připravila naše instituce na jejich efektivní využití a vtáhla do veřejné diskuse ty, kteří měli zkušenosti s odpovídajícími strukturami EU již od poloviny 90. let.
Jedním z cílů projektu NETIES je zmapovat zkušenosti středoevropských firem z mezinárodních vývojových projektů spolufinancovaných z rámcových programů. Během 18 měsíců jsme shromáždili odpovědi 55 českých firem působících především v oblasti ICT. S některými z nich probíhaly i hloubkové rozhovory vypovídající více o jejich zkušenostech, přínosech a úskalích účasti v projektu.
Koncem minulého roku jsme na výzvu Technologického centra Akademie věd formulovali několik doporučení pro národní stanovisko k připravovanému návrhu 7. rámcového programu. Předkládáme tímto naše názory všem, kteří se nás ptají na to, co si myslíme o současné podobě rámcového programu EU pro podporu mezinárodního výzkumu a vývoje.
Byl jsem se tento týden podívat na první ze série diskusních večerů SPIS k Manifestu pro znalostní společnost. Jedním z panelistů byl místopředseda vlády Martin Jahn a slovo dostával celkem často. Na celé diskusi mne zaujaly především tři věci, které souvisely s hlavním tématem večera – zahraničními investicemi – jen nepřímo.