Výsledky druhé IST výzvy: stále zataženo

Během listopadu a prosince probíhalo v Bruselu vyhodnocování návrhů projektů podaných do druhé IST výzvy 6. rámcového programu, jejíž rozpočet byl 525 mil. EUR. Jako jeden z přizvaných hodnotitelů jsem měl podruhé možnost vyzkoušet si pohled z druhé strany. Řekněme pohled zlého muže, alespoň jak evaluátora „zabíjejícího“ většinu návrhů vidí jejich předkladatelé.

Návrhů „na zabití“ bylo opravdu dost, neboť celkem bylo do druhé výzvy podáno přes tisícovku projektů (více než polovina byla podána elektronicky), které žádaly v součtu o více než 4 mld EUR  (šanci uspět lze tedy zjednodušeně vyjádřit poměrem 1:8). Přes nástrahy jednotlivých hodnotících kritérií a celkového minimálního skóre, kterého je vždy nutné pro postup dosáhnout, se dostalo 276 (26%) projektů usilujících dohromady o více než 1 mld EUR (stále skoro dvojnásobný převis poptávky).

Asi pro málokoho bylo překvapením, že největší tlačenice byla v kategorii mobilních aplikací a služeb (z 221 návrhů projektů postoupilo dál 49). Nejčastějším zaměřením byly technologie GPRS, UMTS a Wi-Fi (ve více než polovině projektů), Bluetooth a využití satelitů pak asi v každém pátém. Podle sektoru aplikace byly projekty nejčastěji zaměřeny na nouzové služby a turistiku.

Pokud vás zajímá česká účast ve druhé IST výzvě, podle Jiřího Kadlece (českého zástupce v IST výboru) bylo celkem 140 organizací z ČR zapojeno do 111 projektů. K negociaci bylo pozváno 11 projektů, resp. subjektů (odpovídá úspěšnosti 10%). Celková výše příspěvku, kterou lze na tyto projekty očekávat, je asi 60 mil Kč. Dalších 11 projektů s českou účastí prošlo všemi kritérii, ale je pouze na rezervním seznamu, což znamená, že na jejich projekty peníze pravděpodobně nezbudou.

Ačkoli nelze říci, že by ČR měla horší výsledky než ostatní kandidátské země, průběžný stav po dvou IST výzvách 6. rámcového programu (FP6) posouvá problém spíše do politické roviny. Úspěšnost kandidátských zemí je o 6-7% nižší než členských států EU a o 5-6% nižší než měly přistupující země v předchozí „pětiletce“. Klesá také úspěšnost malých a středních firem, což je pro region, kde pořádně nefunguje přenos výsledků výzkumu na trh, nebezpečný trend.

Důvod je zřejmý. Ve FP6 je totiž 70% rozpočtu alokováno na tzv. nové nástroje (rozsáhlé a dlouhodobé projekty typu Integrated projects a Networks of Excellence), ve kterých je mnohem obtížnější proniknout do konsorcií složených okolo velkých evropských firem a prestižních univerzit. Partneři v ČR (ale také v dalších menších zemích typu Izrael nebo Dánsko) mají spíše zájem o účast v projektech typu STREP (Strategic Research Project v obvyklé délce 2-3 roky a s rozpočtem cca 1-3 mil. EUR), na které však zbývá jen necelá třetina finančních prostředků.

V současné době vrcholí jednání na nejvyšší úrovni, která mají rozhodnout o tom, zda třetí IST výzva (její vyhlášení se očekává v květnu s uzávěrkou v září) bude tzv. korektivní výzvou, tedy vstřícnější vůči kandidátským zemím a malým a středním firmám. Začátkem dubna by mělo být jasněji a my se o informace s vámi ve VIP samozřejmě podělíme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *