Evropské peníze bez obalu počtvrté

Již třikrát jsem během posledních čtyř měsíců psal o nejasnostech a mýtech, které provázejí čerpání peněz plynoucích k nám z Evropské unie. Dnes tedy ještě pár praktických rad k tomu, o čem se obvykle otevřeně nemluví.

Elektronické informační služby

V současné době je k dispozici několik bezplatných internetových služeb v českém jazyce, které umožňují vyhledat otevřené výzvy k podávání návrhů projektů (např. subvence.cz, edotace.czPoradce pro granty EU firmy MicrosoftRozcestník pro evropské peníze Euroskopu, egrant.cz) nebo nabídky zahraničních partnerů na spolupráci (Ideal-IST). Na základě zadaných kritérií vám obvykle mohou být informace také pravidelně posílány mailem. To může být užitečným vodítkem především pro začínající, nicméně radím nepropadnout předčasnému optimismu.

Problém spočívá v zadání výběrových kritérií a dobře jej každý znáte při práci s internetovými vyhledávači. Je-li zadání příliš volné, budete dostávat obrovské množství nerelevantních nabídek, které nebudete mít čas číst. Definovat ovšem přesně tématickou oblast, která vás zajímá, je v tomto případě nesmírně těžké. Evropská komise totiž používá docela hrubé členění a tudíž, když si např. vyberete e-learning a broadband, budete zahlceni nabídkami, které se většinou minou s vaším zájmem. Navíc je třeba dodat, že relevantní nabídka se pro vás může skrývat v horizontální škatulce zaměřené na rozvoj lidských zdrojů v malých a středních firmách. Uvidíme, zda 7. rámcový program přinese v tomto ohledu nějaké zlepšení.

Poradci a čarodějové

Jako hub po dešti se za poslední léta objevilo konzultačních firem s modrožlutými vizitkami plnými hvězdiček, které nabízejí pomoc se získáním dotací a grantů od zemědělství, dopravu až po informatiku. Z reklamních sloganů typu EU fondy od A do Z mi naskakuje husí kůže, ale tím netvrdím, že nemohou existovat firmy schopné kvalitně pokrývat široké spektrum odborných oblastí. Jaká kritéria výběru by tedy měl kvalitní poradce splňovat?

V první řadě by měl dobře znát váš obor činnosti. Je to vlastně stejné jako s těmi, kteří implementují informační systémy. Neočekáváte od nich jen know-how v oblasti dodávané technologie (v našem případě tedy procesů, pravidel a dokumentů pro účast v EU projektech), ale také určité know-how vaší vertikály. Jsou firmy, které se specializují na určité segmenty a jen ty největší (s desítkami konzultantů, pozor – nikoli studentů na půl úvazku) si troufají pokrývat všechny. Úspěšný konzultační tým se přitom zpravidla rozšiřuje o ty, kteří ke své oborové specializaci (s kontakty a zkušenostmi) přidávají znalost systému, nikoli obráceně. Kvalitní návrh projektu ostatně stojí na dobře postaveném business  plánu (v eurospeaku exploitation plan), pro jehož vytvoření je alespoň základní znalost vyvíjené technologie a cílového skupiny důležitější než formální pravidla ohledně struktury návrhu projektu.

Za druhé doporučuji klást důraz na osobní reference. Možná, že z vlastní zkušenosti znáte případy firem zvučných jmen, které při vyjednání zakázky a podpisu smlouvy zastupoval čaroděj první kategorie s tím, že jste ho již více nespatřili. Vlastní práci na vašem projektu pak dělali čarodějové třetí kategorie, pro které byl váš projekt často jejich první praxí. Firemní reference jsou tedy hezká věc, ohlídejte si však důsledně reference a předchozí projekty konkrétních lidí, kteří pro vás mají pracovat.

Motivace uvnitř organizace

Vyhledávání příležitostí a vyjednávání účasti v EU projektech se dnes (na rozdíl od pionýrských dob před 8 lety) ve velkých firmách a univerzitách věnují celé týmy od ředitelů výzkumu a vývoje přes koordinátory EU projektů až po právníky specializované na ochranu duševního vlastnictví. Kdo chce hrát v evropském vývoji první ligu, neobejde se bez nemalého rozpočtu na cestování a účast na schůzkách a akcích v zahraničí. Velké projekty se domlouvají až rok dopředu a nepřítomností na klíčových jednáních riskujete vypadnutí z konsorcia. Menší subjekty si musejí vystačit se zlomkem výše zmíněných kapacit a malé firmy nebo vysokoškolské katedry často jen s jedním člověkem, který má EU projekty na starosti společně s dalšími povinnostmi. Přesto i malí mohou uspět.

V každém případě potřebují tito lidé ve své organizaci alespoň administrativní zázemí a motivaci. Bohužel znám již několik případů, kde se nadšení ze zajímavé a perspektivní práce postupně vytrácí, neboť vedení neumí ocenit interdisciplinární schopnosti, aktivitu a večery strávené na mailech s projektovými partnery při finalizaci dokumentů. Přitom někdy jde jen o neznalost možností, jak tyto lidi zaplatit i v případě práce na návrhu projektu, který dopadl v hodnocení úspěšně, avšak vzhledem k převisu nabídky k financování vybrán nebyl. Část nákladů mohou uhradit např. programy podpory poskytované agenturou Czech Invest nebo Technologickým centrem Akademie věd.

Předchozí díl…

Napsat komentář