Dokument je určen především politikům a tvůrcům veřejného mínění a tak je s podivem, že se o něm nediskutuje na předních stránkách deníků. Jde v něm přece o to, co by mělo v první řadě zajímat námi zvolené politiky. V tomto smyslu odvedl SPIS práci de facto za ně, nicméně zbývá je ještě přesvědčit, aby si jej přečetli a zaujali k němu stanovisko. Podle něho bychom se pak mohli řídit v červnových volbách.
Podle zadání Evropské asociace univerzit realizovala loni švýcarská firma Reichert Consulting kvalitativní průzkum a studii porovnávající inovační prostředí a roli univerzit pro rozvoj znalostních regionů v Manchesteru, Barceloně, Brně a dánsko-švédské aglomeraci Oresund. Pro potřebu transatlantického srovnání byl do průzkumu zařazen i kanadský Montreal.
Vliv kreativní třídy se stává ve společnosti dominantní. Pokud dokážeme pochopit hodnoty vyznávané jejími členy, budeme lépe umět reagovat na společenské změny a odhadnout budoucnost našich pracovních i osobních životů. Florida v knize nehraje roli advokáta a netvrdí, že všechny změny související s jejím rostoucím ekonomickým vlivem mají pozitivní dopad na celou společnost.
V roce 2002 vyšla kniha Richarda Floridy The Rise of the Creative Class, která se stala bestsellerem. Její téma je převážně sociologické, přesto nadchnula ekonomy, podnikatele i fanoušky nových technologií. Dlužno dodat, že si získala také řadu odpůrců, neboť je nesmírně provokativní. Autor se v ní věnuje rostoucímu významu nové sociální třídy a mě se líbila natolik, že se vám ji pokusím na pokračování představit.
Díky Internetu dnes podléhá asi 20 % všech pracovních míst bílých límečků globální konkurenci (pro střední Evropu především z Asie, ale i z Balkánu). České vysoké školy přitom nestíhají uspokojit ani polovinu poptávané ICT kapacity u nás působících firem. Česká imigrační politika navíc nedělá velkého rozdílu mezi kopáčem a hi-tech odborníkem s doktorským titulem z Ukrajiny nebo Bulharska. K čemu to asi povede?
Někteří věří více na svoje instinkty, na inspiraci vnějšími impulsy. Jiní spoléhají spíše na svoji inteligenci a racionální kalkulaci. Na jednom přístupu staví věda, na druhém umění. Obojí může vést k úspěchu, společnou mají kreativitu, správně česky tvořivost. A té se daří nejlépe tam, kde jsou kromě talentu pro ni vhodné podmínky, stimulující společenské a ekonomické prostředí.