Na přelomu listopadu a prosince jsme měli možnost s kolegou navštívit Lahti a Helsinki, kde jsme se v rámci evropského projektu mohli na místních univerzitách i v soukromých firmách poohlédnout po finských zkušenostech s virtuálním vzděláváním a rozvojem Internet trhu. Nebyl to pro pobyt ve Skandinávii čas právě ideální, neboť denní světlo jsme si mohli naplno vychutnat pouze mezi devátou a patnáctou hodinou, což je právě doba, kterou je obvykle trávit prací uvnitř budov.

Telekomunikační trh

Z hlediska rozvoje telekomunikačního trhu je Finsko zemí zaslíbenou. Konkurence 47 telekomunikačních společností umožňuje nabídnout poplatky a tarify, které jsou nejnižší na světě. Finové investují do telefonní přípojky (hlas+data) 1500 FIM (kurs finské marky se začátkem prosince 1998 blížil necelým 6 Kč), měsíční paušál činí 70 FIM. Hovorné se pak odvíjí od sazby 0,05 FIM za minutu s tím, že první impuls je dále zatížen 0,5 FIM (desetiminutový telefonát tedy přijde cca na 6 Kč, hodinové připojení asi na 20 Kč). Meziměstské hovory se pohybují kolem 0,45 FIM, ISDN přípojka (tato technologieje ve Finsku dostupná od r. 1989) o kapacitě 125 kB se dá pořídit za zvýšení měsíčního paušálu o 70 FIM. Záhy mi bylo jasné, že se vzhledem k cca pětinásobným platům stává otázka po zvýhodnění internetových spojení méně smysluplnou. Mobilní telefon má ve Finsku více než 50% populace, absolutní výše poplatků je v tomto případě velmi podobné našim. Internet využívá asi 25% obyvatel (v obou předchozích kritériích je Finsko první na světě). Pronajatou linku o kapacitě 64 kB si můžete pořídit za cca 2000 FIM s omezením 200 MB za měsíc. Při překročení tohoto limitu zaplatíte asi 35 FIM za 10 MB.

Státní správa a univerzity

Informační infrastruktura je založena na třech fyzicky oddělených sítích pro školy, státní administrativu a sociální služby, jejichž datové registry nelze spojovat. Na ochranu osobních údajů je soustředěna velká pozornost. Nelze spojovat ani registry dat např. z různých nemocnic. Nad těmito případy bdí vysoký státní úředník (typu ombudsmana). Občané mají přitom možnost vyjadřovat se k údajům o nich evidovaných.

Posledních asi deset let probíhá připojování jednotlivých obcí a oblastních sítí (zhruba na úrovni našich okresů) k Internetu za účelem sdílení dat a komunikace s vyššími správními celky. Vzhledem k tomu, že obce jsou na různém stupni připravenosti k zapojení do státní informační infrastruktury, záleží spíše na iniciativě jednotlivých obcí než na administrativním rozdělení státu (příp. na rozloze či počtu obyvatel daného regionu). Na tomto základě pak vznikají buď samostatná řešení pro danou obec nebo spojená řešení pro více obcí na úrovni oblastní sítě. V současné době je takto pokryta asi jedna třetina až polovina Finska.

Spíše než budování veřejných infokiosků dávají Finové přednost práci z domova nebo z knihoven (jejichž role semění na informační střediska). Obce poskytují přístup občanům k informacím a službám zdarma, neboť tím podporují rozvoj regionu (platba daní do místních rozpočtů, snaha o rovný přístup). Na vývoj řady regionálních informačních služeb přispívá též Evropská unie.

Pro univerzity a vysoké školy je provoz veřejných informačních služeb s WWW rozhraním samozřejmostí. Na školách typu  Open University (kde nejde až tak o diplom jako spíše o získání nových znalostí, dovedností či kontaktů) je častým případem distanční forma studia s Internet podporou (materiály ke kursům na Webu, diskusní skupiny, interaktivní

komunikace s učiteli). Na údržbu těchto služeb a jejich zpřístupnění v celostátním systému nabídky je na každé škole vyčleněna skupina pracovníků, která rovněž pomáhá jednotlivým učitelům vytvořit online podporu pro jejich kursy.

Na univerzitě v Helsinkách jsme se seznámili s centrem Apaja, které zdarma (financováno Ministerstvem školství) pomáhá nalézt práci VŠ absolventům v celém Finsku. Jejich služeb může využívat každý graduovaný absolvent (od titulu bakalář) nebo studenti posledních ročníků studia (max. 6 měsíců před ukončením). Apaja vznikla v říjnu 1995, v době vysoké

nezaměstnanosti (okolo 25%). Od té doby pořádá rekvalifikační kursy, poskytuje konzultace, shromažďuje informace o poptávce kvalifikované pracovní síly ze strany podniků. V současné době má 4500 registrovaných členů (z toho 1800 opravdu aktivních) s průměrným věkem 37 let.

Nedávno byla vytvořena též virtuální Apaja, jejíž WWW službu navštěvuje měsíčně 1000 uživatelů s celkovým počtem cca 200 sezení denně. Informační centrum Apaja tak dokáže se dvěma manažerkami, šesti konzultanty (ne všichni pracují na plný úvazek) a s podporou své virtuální služby prokazovat neocenitelnou pomoc řadě absolventů ze vzdálených míst, kteří nejsou nuceni vážit dalekou cestu jen pro to, aby vyplnili formulář nebo se mohli poradit o jednoduché záležitosti.