Vzdělávání a jeho formy

In the information, as opposed to the agriculture or industrial, economy, … people prosper less according to what they have in their hands or bank accounts, and more according to what they can do with their minds. … Education is just about the most important job a community can do.     (Esther Dyson, Release 2.0)

Využití informačních technologií ve vzdělávání není nic nového. V posledních deseti letech se rozšíření osobních počítačů prosadilo i v podpoře výuky. Počítače se staly výkonnějšími, multimediální aplikace daly uživatelům svobodu pracovat s nimi po svém, ale přesto se výsledný efekt příliš nelišil od klasického korespondenčního kursu. Tato forma výuky totiž studenty izolovala od sebe, nebyla tu možnost diskuse s učitelem nebo s ostatními studenty, nebyl prostor klást otázky apod.

Požadavky na vzdělání se dnes radikálně změnily od těch v minulosti, neboť

• zvýšily se náklady na vzdělávání
• objevila se potřeba celoživotního vzdělávání
• zkrátil se životní cyklus výrobků

Vzdělávání je široký pojem. Můžeme jej definovat na základě tří primárních procesů vzdělávací instituce

1. učení, trénování, vedení (Teaching & Training & Coaching) – předávání obecných znalostí a dovedností, jednosměrná nebo obousměrná komunikace se studenty
2. poradenství (Consulting) – řešení konkrétních problémů praxe, aplikace teoretických poznatků
3. publikování (Publishing) – přinášení nových podnětů a myšlenek, tvorba trvalého fondu know-how, forma komunikace s ostatními kolegy

E-education v kontextu E-commerce

Považujeme-li elektronické obchodování a perspektivu síťové digitální ekonomiky za trendy, které ovlivní skoro každouoblast naší práce a života vůbec, přidejme k tomu vzdělávání. Ve světě, kde bude vládnout informační hodnota, je totiž nezbytností permanentní vzdělávání a rekvalifikace. S klasickým způsobem školní docházky to však bude mít pramálo společného. Proč? Podívejme se na několik důvodů, proč by se měl zabývat online vzděláváním v podstatě každý tržní subjekt.

• vzdělávání je jedním ze tří základních předpokladů vzniku masového trhu pro elektronické obchodování (vedle demonopolizované telekomunikační infrastruktury a právního rámce)
• vzděláváním chápejme též nový přístup k podpoře stávajících nebo potenciálních zákazníků
• na trhu znalostí uspěje ten, kdo dokáže vysvětlit druhé straně principy svých produktů a služeb a kdo je lépe naučí využívat jejich konkurenčních výhod

Internet nebo veřejná informační síť obecně přináší straně nabídky účinný prostředek pro vzdělávání svých zákazníků a straně poptávky dává možnost rozhodovat se méně dle reklamních sloganů a více dle konkrétních faktů. Na druhé straně intranet nebo i jiná forma podnikového informačního systému je pro organizaci nástrojem pro levné a efektivní vzdělávání vlastních pracovníků a správufiremního know-how.

Změna role univerzit a vysokých škol

Školy se již teď musí připravovat na zásadní změnu své společenské role. S rozvojem IT nemohou již konkurovat jako zdroje encyklopedických informací, jejich nezastupitelnost je spíše ve fungování jako střediska komunikace a tréninku, jako centra takových aktivit, které nelze provozovat virtuálně. Je velikým otazníkem, zda je české konzervativní vysoké školství schopno potřebné proměny. Co schází českému vzdělávacímu systému na cestě k informační společnosti, dobře charakterizuje komise EU v [3]:

• diverzifikace financování vyšších vzdělávacích institucí
• zlepšení strategického řízení univerzit
• diverzifikace nabídky (soukromé a celoživotní vzdělávání)
• rozvoj neuniverzitního sektoru
• integrace vzdělávání s vědou a výzkumem
• hodnocení kvality
• posílení vztahů s průmyslem, mezinárodní spolupráce

Časem se změnily klíčové schopnosti a dovednosti a právě jejich tréninkzvládnutí bude které budou vyžadová

• získávat, analyzovat a organizovat informace
• předávat myšlenky a informace, rozumět komplexu vzájemných vztahů
• plánovat a organizovat aktivity různých typů
• spolupracovat s ostatními a formou týmové práce
• používat matematické myšlení a postupy
• logicky uvažovat a řešit problémy
• využívat technických zařízení

Uvádí se sedm základních principů, o které by se měl opírat způsob výuky

1. Podpora kontaktů mezi studenty a učiteli
2. Rozvoj spolupráce mezi studenty
3. Používání metod aktivního učení
4. Nutnost rychlé zpětné vazby
5. Důraz na čas potřebný k vykonání úkolu
6. Očekávání úspěchu
7. Respektování různorodého talentu a odlišných způsobů učení se

Co přináší E-education

• přístupnější, efektivnější, levnější (pokud nejsou splněny alespoň dvě z těchto kritérií, není velkým přínosem oproti klasickým formám studia)
• posun od didaktického výkladu k projektově orientované práci
• změna pojetí studia (Internet jako interaktivní médium i jako nový prostředek výuky)
• individualizace výukového procesu (lze se přiblížit k ideálu každého vzdělávání – každý student může mít individuální studijní plán)

ACCEL model

Interaktivní distanční studium s podporou IT by mělo odpovídat tzv. ACCEL modelu, tzn. že by se  měloopírat o pět základních pilířů:

• Aktivita – studenti se účastní výukového programu, který vyžaduje přemýšlivý a aktivní přístup
• Spolupráce – studenti se účastní diskusí, aktivit a projektů s ostatními kolegy
• Přizpůsobivost a přístupnost – výukový program je přizpůsoben potřebám a požadavkům studentů ve smyslu časových plánů, výukových cílů, úrovně přípravy a stylu
• Kvalita – výukový program je připraven specialistou na danou problematiku a umožňuje studentům přístup k mnoha cenným informačním zdrojům
• Vhodnost pro životní styl – studium je přizpůsobené životu studentů, dostupné časovým i finančním možnostem, nezávislé na místě pobytu, s volitelným tempem

Náklady

Náklady, které je nutné uvažovat na zahájení online kursů, by měly zahrnovat

• technické prostředky (hardware, software)
• tvorba konceptu a konkrétních forem vzdělávacích služeb (software, data, orgware)
• tvorba a údržba obsahu (data)
• provozní podpora výuky – technická a komunikační (lidé)

Oproti klasickým formám výuky lze dosáhnout velkých úspor z rozsahu (současně může jeden kurs studovat neomezené množství studentů, což v reálné posluchárně není možné).  V tomto ohledu je však třeba vzít na vědomí výrazně větší investiční náklady nutné k prvotnímu vytvoření daného kursu a velikost potenciálního trhu s jeho omezením vlivem jazykové bariéry. V neposlední řadě jetřeba zmínit možnost krátkodobého využití kapacity špičkového odborníka, resp. učitele, jehož živá přítomnost při výuce není možná z důvodů časových nebo finančních.

E-education v praxi

Ústav informatiky VUT FAST je v současné době zapojen do dvou mezinárodních projektů, jejichž součástí je mj. online vzdělávání. Kromě toho pracuje na koncepci fakultního informačního systému v prostředí intranetu pro Fakultu stavební VUT v Brně. Zde budou časem publikovány podrobnější informace.

Reference

1. The Teaching Web: A Guide to the World Wide Web for all Teachers (Owsten R.)
2. Web Based Training White Paper (WBT)
3. Agenda 2000, European Comission Opinion on the Czech Republic’s Application for Membership of the EU
4. Learning in the Information Society, Action plan for a European education initiative
5. Seven principles of good teaching practice (King J.W.)
6. Implementing the seven principles (Chickering A.W., Ehrmann S.C.)
7. The history and development of key competences (Monash University, DEETYA)
8. Distance Learning Online: A Faculty FAQ (Microsoft)
9. Free Education on the Internet
10. Vzdělávání v prostředí globálních informačních sítí (Prague Internet World 98, Veselý V.)
11. Vzdělávání v informační společnosti (Rufis 97, Peterka J.)
12. Dokumentace k projektu MBA Online pro Brno Business School (DirectNet Consulting)
13. Obsah projektu Komunikační Internet strategie (Veselý V.)
14. Porovnání integrovaných systémů pro výuku na WWW (Drška L.)
15. Vliv technologií na rozvoj lidského myšlení (Brdička B.)