Co jsme chtěli před třiceti lety

Nevím, jak to měli ostatní vrstevníci, ale já a moji blízcí jsme před 30 lety demonstrovali za

1. zrušení článku o vedoucí úloze KSČ, tedy ústavního principu, že právo zastávat vedoucí pozice a mít přístup do médií má jen nějaká „avantgarda“, která si myslí, že je vyvolená a má patent na rozum.

2. svobodné demokratické volby. To neznamená, že vždy vyhraje strana, kterou volím. To znamená, že menšina respektuje vůli většiny a zůstane jí možnost uspět ve volbách příštích.

3. svobodu projevu. Tedy možnost cokoli a kohokoli veřejně kritizovat beze strachu, že kvůli tomu budu vyšetřován policií nebo ohrozím svou pracovní kariéru. Chtěli jsme skončit s tím, že se jiné věci říkají mezi přáteli a jiné na veřejnosti, že se kádruje za politické názory.

4. svobodu podnikání v tržní ekonomice. Tedy za možnost založit firmu nebo živnost bez toho, aby úředníci rozhodovali o vlastnictví výrobních prostředků, cenách nebo o tom, jaké zaměstnance přijmeme. Tenkrát jsme si neuměli představit, že by někdo mohl nutit venkovské hospody nebo řemeslníky pořizovat si elektronické pokladny s internetem, že by nepřijmutí někoho mohlo být považováno za diskriminaci nebo že by nějaké nátlakové organizace a mezinárodní spolky chtěly zakazovat některé zdroje energie.

5. svobodu cestovat do zahraničí. Nikoli za zrušení hranic nebo kontrol těch, kteří chtějí vstoupit na naše území. Prostě svobodu vycestovat (pokud mi jiný stát umožní vstup) a zase se vrátit. Prostředkem, který si svobodně vyberu podle svých možností – včetně auta nebo letadla. Tenkrát nás nenapadlo, že by nám někdo chtěl zakazovat lety nebo spalovací motory.

6. suverenitu naší země, o níž mají rozhodovat všichni občané přes svoje volené parlamentní zástupce a vládu. Tedy za konec podřizování se cizí mocnosti, která rozhoduje o našich zákonech ve jménu „omezené suverenity“. Tato země je naše.

Děkuji za to, že jsem mohl prožít naplno nádherné devadesátky, které byly asi nejšťastnějším obdobím mého života. Proto budu zítra slavit náš společný svátek – se všemi, kteří to takhle mají, a bez ohledu na to, koho volí. Potřebujeme pokoru a svornost, ne další rozepře mezi sebou.

Budu slavit přesto, že jsem poslední léta velmi kritický k těm, kteří naši zemi vedou, a k tomu, jak nám tyto nabyté svobody po kouskách berou. Naštěstí jsme na tom stále lépe než většina zemí kolem a je jen na nás, zda ten trend dokážeme obrátit a vzít si ukradené kusy svobod 1, 3, 4 a 6 zpět. Já pro to budu dělat, co je v mých silách. V první řadě to znamená nemlčet k tomu, když někdo překrucuje naši nedávnou historii.