Jestli něco významně přispívá k odmítavému postoji Evropanů k imigraci a k poklesu jejich důvěry v média a neziskové organizace, tak je to záměrné míchání pojmů „uprchlík“ (utíká z domovské země z důvodu války nebo politické perzekuce) a „ekonomický migrant“ (má zájem usadit se v cílové zemi z důvodů zajímavější nebo lépe placené práce) a masové podvody, při kterých jsou vydávání ti druzí za ty první.
Zatímco u uprchlíků by měla o přijetí rozhodovat první bezpečná země na základě speciální legislativy (u nás např. Zákona o azylu) a oprávněnosti jejich požadavku, u těch ostatních je to vedle bezpečnostních aspektů hlavně nabídka a poptávka na pracovním trhu.
Když to směšuje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, těžko ji omlouvat neznalostí. A dokud v tom budou tyto „migrační elity“ pokračovat, bude stoupat odpor veřejnosti k jakékoli imigraci. Bohužel i k té selektivní, která se týká vysoce kvalifikovaných odborníků, které naše firmy potřebují.