„5% HDP na zbrojení znamená, že v našem sousedství vyroste z Německa obří vojenská mocnost, a to promění Německo, Evropu i postavení naší země. … Militarizace Německa, kterou jeho obrovský HDP umožní, bude znamenat zásadní změnu německé politiky tak, jak se projevovala po 2. sv. válce.“

„Německo se z pacifistické, tragickou historií poučené a mezinárodně-politicky zdrženlivé země vrací někam, kde ho málokdo v Evropě chtěl znovu mít – do pozice ambiciózní, sebestředné, asertivní velmoci, příliš velké a silné pro udržování rovnováhy na kontinentě, velmoci zahleděné do sebe, která nemá mnoho pochopení pro zájmy a potřeby svých partnerů.“

„Přitom pro nás a naši zemi jsou to otázky daleko zásadnější, než kdo zvítězí ve válce na dalekém Donbase a kdo si ponechá Krym. Dnešní Německo totiž není stabilní a prosperující země. Je to země znejistělá a otřesená chybnou migrační a klimatickou politikou, které její elity v posledních letech provádějí a které bezohledně vnucují i ostatní Evropě. Ukazují při tom, že nejsou schopny reflexe a změny politiky, a to přináší rostoucí společenské napětí, rozdělení společnosti a nárůst extrémismu. Vážné úvahy ze strany dnešní německé vládní koalice o zákazu druhé největší politické strany opoziční AFD ukazují, že německá demokracie je v těžké krizi.“

„Nastává tak situace, která byla cílem Německa v první a do jisté míry i ve druhé světové válce – periferní velmoci – USA a Rusko – jsou mimo a na kontinentě dominuje Německo. Ve dvacátém století se musel spojit prakticky celý svět, aby realizaci tohoto cíle zabránil za cenu dvou světových válek. Dnes tuto situaci pomáháme sami vytvořit s odzbrojující naivitou a lehkomyslností.“

„Prvořadou světovou vojenskou mocností se znovu stane země, s níž jsme historicky měli velmi komplikované vztahy a která ve dvacátém století byla rozhodným odpůrcem naší státnosti a suverenity, země, která nás brutálně okupovala a s níž ve vzájemných vztazích existuje významná zátěž, která může za určité politické konstelace znovu vyústit v nároky a požadavky vůči nám, a současně země, na níž jsme hospodářsky silně závislí a která je naším největším hospodářským partnerem.“

„V případě problémů s naším velkým západním sousedem přitom nemáme žádné spojence, není se kam obrátit. USA nezajímáme, Rusko chceme mít navždy nepřítelem, se sousedy nespolupracujeme. Dnešní vláda je smířena s protektorátním postavením, zuřivě bojuje cizí války a věří, že to jako vždycky bez našeho velkého přičinění nějak dobře dopadne.“

Jiří Weigl, IVK, Pandořina skříňka se otevírá