Jak je to doopravdy s podporou aplikovaného výzkumu na VŠ?

Jedním z mezinárodních projektů, na kterých v současné době pracujeme, je Gate2Start zaměřený na podnikatelské přístupy při realizaci aplikovaného výzkumu v sektoru ICT. Projekt je součástí širší iniciativy Europe Innova, která pokrývá celkem 18 sektorů. 14. června jsme v Brně uspořádali úvodní seminář určený především pro výzkumné pracovníky vysokých škol, začínající ICT firmy a zástupce technologických inkubátorů a útvarů pro transfer technologií.

Vedle konkrétních zkušeností z některých zemí EU a praktických rad přítomného business anděla byl také prezentován příběh prvního českého spin-offu, který vznikl s podporou dvou brněnských univerzit. Největší pozornost si v následné diskusi získalo právě toto téma. Zakládání spin-off, tedy firem odštěpených od výzkumných institucí se záměrem komercionalizovat výsledky výzkumu, bylo na špičkových světových univerzitách možné už dávno. U nás se až postupně stává nejen oficiálně povolené, ale i vyžadované, neboť má tvořit významnou součást hodnocení vysokých škol.

Jak už to bývá, nejcennější na podobných akcích bývají neformální rozhovory u skleničky v kuloárech. Měl jsem si tak po čase možnost popovídat s člověkem, kterého si za léta vysokoškolské spolopráce nesmírně vážím. Jeho slova byla natolik dramatická, že se tu s vámi o některá podělím.

Upozorňují totiž na pokrytectví v řadách akademických funkcionářů, kteří v oficiálním styku používají rétoriku uplatňovanou v EU a nyní též prosazovanou Ministerstvem školství, ale v hodnocení pracovníků a v určování orientace fakult a ústavů zůstavají na rigidních pozicích, které vyspělé světové univerzity také pamatují – z doby před 20 lety. To znamená preference „čisté teorie, základního vyzkumu (ne tohoprimitivního aplikovaného nebo dokonce hloupého vývoje) a článků jen ve vědeckých, tj. impaktovaných, časopisech (všechny ostatní jsou považovány za bezcenný potištěný papír nebo dokonce nějakou webovou stránku). Jakákoli komerční činnost je podle nich nedůstojná akademické obce.“

Sám si z dob svého působení na vysoké škole (a je vážně jedno kde, z vyprávění známých bylo zřejmé, že na jiných fakultách a školách to mají podobné) pamatuji, že metodiky hodnocení ústavů, kateder a jednotlivců byly většinou zpracovány a schváleny až na konci roku, pro který měly platit, takže nikdo vlastně nevěděl, podle čeho bude hodnocen a kolik prostředků dané pracoviště z rozpočtu vyšší úrovně získá. Teď jsem pochopil, že se to pramálo změnilo.

„Metodika hodnocení tohoto roku nebyla v půlce června stále schválena a v návrhu jsou opravdové perly. Uspořádání odborné konference nebo semináře nepřinese hodnocenému vůbec žádný efekt. Za odbornou publikaci jsou prý technické vědy hodnoceny polovičním počtem bodů proti společenským. Za uplatněnou metodiku se uznavá jen taková, kterou schválí státní správa (nikoli tedy ta, kterou akceptují a využívají firmy).“

Může tohle dnes ještě někomu projít? Jaké máte zkušenosti s podporou aplikovaného výzkumu vy? Jsou uvedené příklady výjimkou nebo pravidlem?

Napsat komentář