Dvojí metr médií

Víte, co je fascinující? Post klíčového Ministerstva zahraničí má obsadit naprostý diletant s nulovými diplomatickými zkušenostmi, který může zničit vztahy s našimi nejbližšími spojenci, protože nemá jejich vlády rád, a veřejnoprávní média ani nehlesnou. Prý je správné, ať tu funkci dostane a vyzkouší se, co to udělá.

A pak má přijít do vedení zpravodajství zkušená manažerka a než vůbec nastoupí, spustí zaměstnanci a jejich spřízněné instituce proti ní takový bengál, jako by se to ani vyzkoušet nemohlo a rovnou se musely fasovat spacáky na citové vydírání koncesionářů. Dokonce se připojí Nadační fond nezávislé žurnalistiky s výzvou k rezignaci ředitele ČRo (!). Kde prosím NFNŽ byl celá ta léta, kdy jsme na ČT a ČRo nezávislou žurnalistiku marně hledali?

A největší legrace je, že noví veřejnoprávní petičníci kritizují TV Prima za mediální pokrytí migrační krize 2015-16, když právě ČT a ČRo v ní selhaly a za své manipulativní a nepravdivé zpravodajství se na rozdíl od svých německých kolegů ještě ani neomluvili.

Někdy se zdá, že mocnější než vláda nebo Parlament je lobby zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu. Jejich názorový monolit už léta ovlivňuje politiku prosazováním bruselské agendy a nyní si dokonce nárokují rozhodovat o tom, kdo může být jejich nadřízeným.

Jak píše Daniel Kaiser v Echo24, „zpravodajství veřejnoprávních stanic je dnes objektivní a vyvážené? Pokud každý redaktor reportuje podle svého, sám zdůrazňuje určitá fakta a určitá nechá stranou, případně se vzepře vedoucímu vydání, zkrátka pokud je ve veřejnoprávních stanicích svoboda vidět svět jinak, než ho vidí většina redakčního kolektivu – tak proč takové redaktory nikde nevidíme a neslyšíme?“

„Dlouhodobým výsledkem je ve zpravodajství ČT jednostranná, zapouzdřená a samolibá subkultura, která každou námitku odmávne jako dílo ruských trollů či konspiračních teoretiků.“