Zhruba do roka má žít poprvé v historii lidstva více lidí ve městech než na venkově. 21. století bude ve znamení rozvoje měst, avšak rozložení populace se mezi nimi výrazně změní. Tématem prvního červencového Newsweeku s titulem Unlikely Boomtowns je změna životního stylu a podnikatelský pohyb směřující do menších měst.

Asi polovina městské populace žije ve městech s méně než půl milionem obyvatel. Tato města „druhé velikosti“, která se vyvinula z rekreačních letovisek nebo z regionálních center, zažívají právě obrovský boom. Očekává se, že do roku 2015 vzroste počet jejich obyvatel skoro o čtvrtinu. Oproti tomu růst počtu obyvatel velkoměst s 10 a více miliony populace, jejichž počet se za posledních 50 let zvýšil desetkrát, se zpomalil z 8 % v 80. letech ani ne na polovinu v posledních pěti letech a bude dále stagnovat.

Mezi příčiny tohoto trendu počítá Rana Fooohar „globální bublinu“ na trhu s nemovitostmi, zvyšující se mezinárodní migraci, levnější dopravu a vliv nových technologií. Jako konkrétní příklady uvádí Toulouse, Mnichov, Brighton, americké Las Vegas a v Asii japonskou Fukuoku nebo jihokorejský Goyang. Ze střední a východní Evropy zmiňuje autor Krakow, Brno a Tallinn.

Vysoké ceny bydlení v centru hlavních měst vedou stále více lidí k přestěhování na předměstí nebo do menších lokalit. V USA se průměrná doba dojíždění do práce za posledních 15 let zdvojnásobila na současných 90 minut. Ne každé menší město je však atraktivním místem pro ty, opouštějící největší metropole. Co tedy musí splňovat?

Především musí mít snadné dopravní spojení s hlavními obchodními centry. Goyang je nejrychleji rostoucím městem v jižní Koreji, protože je vzdáleno jen půl hodiny metrem od Soulu. Podobné je to s Las Vegas, které je již považováno skoro za předměstí Los Angeles. V Evropě jsou města, která vděčí za svůj rozmach nízkorozpočtovým aerolinkám. Nová letecká spojení dokáží zvýšit hodnotu nemovitostí v dané lokalitě až o 30 %.

Dalším faktorem, který rozhoduje o atraktivitě města pro obyvatele, je decentralizace práce umožněná informačními  technologiemi. Vedle lepší infrastruktury např. pro vysokorychlostní Internet hrají svoji roli i technologické parky a univerzitní zázemí soustřeďující okolo sebe mladé talenty. Pro kosmopolitní charakter města a kulturní různorodost je také důležitá přítomnost cizinců.

Podrobnější informace o tomto fenoménu přinese série článků ve VIP čerpající z knihy Richarda Floridy The Rise of the Creative Class.