Co přináší revoluce zvaná Green Deal

Rozhovor s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o tom, jak Green Deal zásadně mění pravidla pro podnikání. Už příští rok začnou banky posuzovat podniky žádající o úvěr podle politicko-ideologických kritérií. Myslíte, že ještě stále žijeme v pluralitní demokracii a tržní ekonomice? Nebo už nastává zelená dystopie a necháme si vnutit každou regulaci Evropské komise bez ohledu na smysl a míru absurdity? Nikdo se nás neptal, nikdy jsme o tom nehlasovali a přesto se Komunistický manifest 2.0 pomalu začíná realizovat.


„Já to chápu jako konec systému, ve kterém úspěšný vydělá a neúspěšný zkrachuje. Ono se to již děje. Již nyní platí při zadávání veřejných zakázek princip, podle kterého musí zadavatelé zohledňovat environmentální, sociálně odpovědné a inovativní aspekty.“

„Do jaké míry omezíte soutěž takovým způsobem, že řeknete „je to zelené, tudíž je to dobré“ bez ohledu na to, že na trhu o to nikdo nestojí. Firma si potom může položit otázku, o co a v jakém prostředí vlastně soutěží… Má svobodná hospodářská soutěž, volný pohyb osob, zboží a kapitálu ustoupit politickým nebo ideologickým plánům? Je to poměrně radikální. Důležité bude sledovat, co tím Komise chce říci a kde až se hodlá zastavit. „

„Určitá jednání na trhu nebudou považována za porušení pravidel hospodářské soutěže, protože naplňují nějaký jiný cíl, resp. sledují nějaký jiný veřejný zájem, který převažuje nad svobodnou soutěží. Komisařka Vestagerová navrhuje redefinici těchto výjimek pod vlivem klimatického a enviromentálního zaměření Evropské komise. To, co je zelené, bude více chráněno, v extrémním případě i když kvůli tomu dojde ke zvýšení ceny a nákladů. Naopak ujednání konkurentů, která budou zpomalovat za účelem vyšších zisků green řešení budou více postihována.“


„Od příštího roku začnou tuzemské banky prověřovat firmy, které u nich žádají o úvěr, z hlediska principů ESG. Budou zjišťovat, kolik produkují emisí CO2 a jaké mají vztahy s nevládními institucemi. Zájemce o úvěr tak musí například uvést, jaká je jeho roční produkce odpadu či kolik spotřebuje vody. Banku zajímá i to, kolik ročně vyprodukuje skleníkových plynů a jaký je jeho plán na jejich snížení. Sama banka pak musí o žadateli o úvěr zjistit a posoudit, jaký je jeho vztah k dodržování lidských práv.“

„Pokud by byly požadavky přijaty v současné podobě, nový povinný audit by se vztahoval na tuzemské velké podniky (nad 250 zaměstnanců) od roku 2023 a na kotované malé a střední podniky od 2026.“