Minulý článek na téma českého ADSL jsem zakončil tím, že se liberalizace českých telekomunikací ocitla v krajní nouzi, když musí přímo zasahovat ministr vlády. Dle jeho požadavku měly být do poloviny února uzavřeny dohody s alternativními operátory a my jsme se měli těšit (jako jedni z posledních v Evropě) na nabídku dostupného ADSL. Jak to dopadlo?
Během uplynulých dvou týdnů podepsali smlouvu s Českým Telecomem o poskytování ADSL BroadNet, GTS Czech, IPEX, SkyNet, Aliatel, Czech On Line a Nextra. Jaké podmínky podepsali? V první řadě jiné, než požadoval v nabídce Český telekomunikační úřad. Ceny nejlevnějšího ADSL (192/64 kbps) se tak pohybují okolo 1500 Kč měsíčně, což je ostudně vysoká částka, nad kterou se pozastavuje i antimonopolní úřad. Ptáte se, jak je to možné? K čemu bylo to celé divadlo? Pojďme si seřadit fakta.
ČTÚ požaduje po ČTc velkoobchodní nabídku ADSL v technických parametrech obvyklých v zahraničí. ČTc loni obešel toto nařízení právní žalobou a nesplnil požadavek publikovat svoji nabídku v prosincovém telekomunikačním věstníku. Nyní přichází s nabídkou jiných technických parametrů (která zahrnuje i další jeho služby a je logicky dražší) a na své tiskové konferenci vyhlašuje, že její ceny jsou srovnatelné s evropskými. Je to úmyslná lež nebo hrubá profesionální chyba opomenout dodatečnou informaci o tom, že při stejné rychlosti je jeho cena asi pětinásobná (a skoro desetinásobná, pokud vezmeme do úvahy i paritu kupní síly)?
Čekali byste rázné reakce, jak se sluší v právním státě? Ministr Mlynář je spokojen, že se operátoři dohodli a očekává, že ceny časem klesnou. ČTÚ vysvětluje, že nemůže zasahovat, neboť mu proaktivní přístup nedovoluje zákon. Český regulátor podle něj nemůže sám vstupovat aktivně do probíhajících či uzavřených jednání, pokud jej k tomu jednající strany samy nevyzvou a nepožádají jej o vyřešení rozporu (může jednat pouze reaktivně).
Dobře si pamatuji, že ministr Mlynář během posledního Invexu opakovaně zdůrazňoval, že ČTÚ nepotřebuje zákonné posílení pravomocí, ale právě ten aktivnější přístup při řešení problémů. Na čí straně je tedy, pánové, zakopaný pes? Opravdu nemůže ČTÚ samo obratem zasáhnout, když ČTc prokazatelně neplní uložené podmínky? Pokud musí skutečně čekat na oficiální výzvu jiného subjektu, proč nebyla možnost aktivního zásahu regulátora doplněna do nedávné novely telekomunikačního zákona? Je vůbec zájem na liberalizaci bývalým monopolem stále ovládaného sektoru? Proč již dávno nepodali rozpor alternativní operátoři?
Citují dále z webu Ministerstva informatiky. „Ministr Mlynář požádal ČTÚ o vypracování srovnávací studie cen služby ADSL v mezinárodním měřítku. Tato studie by měla být nezávislým a objektivním zdrojem kvalifikovaných informací jak pro veřejnost, tak pro podnikatelské subjekty na českém telekomunikačním trhu.“ Měla by to být práce na několik málo dnů, neboť předpokládám, že ČTÚ ceny a technické podmínky průběžně sleduje a je ve styku se svými zahraničními kolegy. Pojďme se podívat, jaké novinky přinesl jen poslední měsíc…
Poslední zpráva IDC o penetraci Internetu ve střední a východní Evropě předpovídá 17% průměr pro rok 2003, přičemž považuje za vedoucí země Estonsko a Slovinsko. V Polsku, Maďarsku a baltských zemích roste dostupnost širokopásmového Internetu. Maďarský premiér dokonce nedávno vyhlásil záměr státu podpořit celkový IT rozvoj země a snížit ceny přístupu k Internetu o 25%. Maďarsko bylo obvykle v tomto indikátoru na konci žebříčku OECD vedle ČR, takže je na místě obava, že zůstaneme beznadějně poslední.
Podle Forrester Research se vyšplhal ke konci minulého roku počet uživatelů domácího širokopásmového připojení k Internetu v západní Evropě na 6 milionů, což představuje 7% penetraci trhu. Výsledek posledního průzkumu Strategy Analytics uvádí 7.5% pro všechny evropské domácnosti s loňským rekordním nárůstem 55%. Podíl ADSL přitom mírně vzrostl vůči kabelovému připojení na poměr 76:23. Zpráva předpovídá další růst broadbandu na cca 19 mil. domácností, přičemž se očekává výraznější podíl východní části Evropy. Se současnými cenami našeho ADSL si můžeme nechat jen zdát, že bychom k tomu nějak výrazněji přispěli.
Evropská komise určila 18 trhů v sektoru elektronických komunikací, u kterých mají národní regulátoři rozhodnout, zda situace nadále vyžaduje sektorově specifickou regulaci. Doporučení má posílit právní jistotu pro dodavatele technologií a služeb a podpořit investice do komunikačních sítí. To by mělo mj. stimulovat i rozvoj broadbandu v Evropě. Nové pravomoci národních regulátorů by také měly napomoci harmonizovat současné divergentní přístupy v jednotlivých zemích. Očekává se, že regulátoři budou mezi sebou konzultovat předběžná opatření a úžeji spolupracovat s národními antimonopolními úřady. Komise bude mít také určité možnosti požadovat po regulátorech opravy u dvou typů opatření. Za prvé v případě usměrňování operátora s významnou tržní silou a za druhé u regulace trhu neurčeného v doporučeních komise.
Duchovní otec březnové Internet kampaně, která právě začíná, Jaroslav Winter, nedávno ve VIP Foru napsal o svých zkušenostech z jednání Fóra pro vytáčený Internet, které iniciovalo ČTÚ: „Po posledních jednáních jsem přišel o zbytek iluzí o Českém Telecomu, neboť ten zcela obrátil (asi už získal dost času předcházejícím zdržováním a klamáním) a opět prokázal, že jeho prohlášením nelze věřit.“ Já k tomu dodávám otázku, jak dlouho bude jeho arogantní chování tolerováno státem jako jeho majoritním akcionářem, jak ještě dlouho bude v ČR brzděn rozvoj Internetu, elektronického obchodu a jednoho z klíčových sektorů ekonomiky? A není to zdaleka jen otázka pro nové ministerstvo.