K základům pyramidy potřeb

Pamatujete si ještě ze školy na Maslowovu hierarchii potřeb? Člověk vždy nejdřív uspokojuje fyziologické potřeby pro samotnou svoji existenci, pak potřebuje bezpečí a jistotu, teprve pak přichází potřeba spolupatřičnosti (k přátelům, rodině, kolegům), uznání okolím a na konec vlastní seberealizace, uplatnění svých schopností. Ty významnější potřeby jsou v nižších patrech a teprve, když je nemusíme řešit, se posouváme výš. Jako by na to evropští politici zapomněli.

Je skvělé, že se máme v Evropě po stránce blahobytu, svobod i práv v porovnání s ostatním světem tak dobře, že stačí jen vylepšovat drobnosti v horní půlce pyramidy k plnému uspokojení občanů včetně všech možných menšin nebo dokonce zvířat. Programy demokratických stran (tedy těch, které je mají) se tak z pohledu vzdáleného pozorovatele většinou neliší v zásadních věcech, které by měly dopad na naše osobní svobody a práva. Požíváme luxusu se vášnivě přít např. o to, jak regulovat kouření na veřejnosti, zda dát víc peněz státní podpory spíš na spoření na důchod nebo na mateřské školky, pro koho mají být daňové úlevy atd.

Naše generace, o našich dětech nemluvě, si zvykla na život v bezpečí, kde náš život na ulicích neohrožují teroristé nebo neznámé skupiny lidí, kteří by nás chtěli připravit o základní svobody. A tak jsme je zapomněli chránit. S výjimkou Británie a Francie (a Řecka, jehož zbrojní výdaje jsou nejvyšší v EU, hádejme proč) nemá Evropa ani pořádnou armádu a musí spoléhat na ochranu zámořského spojence v NATO, který nese na bedrech víc než 70% rozpočtu.

Nedivme se tedy, že pokud cítíme ohrožení vlastního bezpečí a hranic vlastního území, lidi až tolik nezajímá, zda se jim o pár procent zvýší či sníží daně, jak postupuje globální oteplování nebo zda postavit sportovní stadion či kulturní centrum. Půjdou za těmi, kdo jim slíbí zajištění jejich nejzákladnějších potřeb. I když to bude ten největší populista a primitivní hulvát bez skrupulí, který na tom postaví svoji popularitu – hlavně kvůli ní, ne kvůli onomu bezpečí.

Karta ohrožení, které vyvolala rezignace na elementární kontroly příchozích z rizikové oblasti na hranicích a neochota unie chránit svoje území, prostě přebije všechno ostatní bez ohledu na politické sympatie a míru shody s politiky v dalších věcech. Stále se mi zdá, jako by to někteří ještě nepochopili.

Když v hospodách okolo stolu a v internetových vyhledávačích dominuje téma zbrojních pasů, když pořízení zbraně radí i nejvyšší švýcarský generál, nemohou politici demokratických stran ignorovat ty nejzákladnější potřeby vlastních občanů a přenechávat tato nepříjemná témata populistům, zatímco oni budou intelektuálně ladit ideologické nuance svých programů. Pokud toto nepochopí a nechají si ukrást hlavní téma, čeká nás těžká doba.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *