Tenhle citát je z prezentace Meira Branda, ředitele izraelského Googlu, pro třetí Innovation Thursday, které proběhlo 19. června na VŠE v Praze. FIRST Innovation Park byl jedním z partnerů akce, které se zúčastnilo asi 130 hostů.

Komornější prostředí jsme zažili na zakládajícím setkání Klubu inovátorů, které inovačnímu čtvrtku předcházelo. Měl jsem tu možnost po čase potkat jak staré známé, tak i lidi, které si pamatuji od svého prvního Invexu, kteří k mému příjemnému překvapení už léta čtou náš VIP Direct, avšak s nimiž jsem měl možnost se vidět osobně poprvé. Je jen škoda, že se nepodařilo na jedno místo dostat vedle úspěšných a aktivních hi-tech podnikatelů také hlavní hybatele Inovačního fóra, které je součástí vládní iniciativy VIVAT (Věda, Inovace, Výzkum, Aplikace, Technologie). Zase ta stejná písnička o duplicitních aktivitách, které by mohly společně dokázat mnohem víc.

Jan Muhlfeit, nejvýše postavený český manažer v mezinárodní korporaci, znovu připomněl ty největší koule na noze Evropy, která se chce přiblížit inovačnímu prostředí ve Spojených státech a nenechat se předběhnout asijskými tygry. Malá ochota k riziku, ochrana duševního vlastnictví (náklady na komplikovanou registraci patentu v Evropě někdy až dvacetinásobně převyšují cenu srovnatelného patentu v USA), nepružné úpadkové právo a přílišná regulace pracovního trhu. Pokud přijmeme jeho definici inovace jako tvořivosti násobené exekutivností, ani jedno z toho nejsou směry, na které by se při výchově a vzdělávání zaměřovaly naše základní a střední školy.

Na dotaz, co lze udělat pro účinnější spolupráci univerzitního výzkumu a firemní sféry, odpověděl rektor Richard Hindls velmi prostě. Je nám třeba častější komunikace a hledání společné řeči – nejlépe pod vedením těch, kteří už znají jazyk a způsob uvažování druhé strany. Ač to může někomu připadat málo, je to nezbytný krok na cestě mezi zakopanými pozicemi nedůvěry a přesvědčení, že ta druhá strana se musí přizpůsobit našemu stylu.

Vladimír Mařík, jeden z nejúspěšnějších českých vědců, pokud se jedná o spolupráci s firmami světových jmen, volal po promísení obou prostředí, po větším počtu studentů a VŠ výzkumníků ve firmách a po větším počtu podnikatelů a manažerů na univerzitách (při přípravě učebních plánů nebo na celý semestr, nikoli pro jednu přednášku). Podle Maříka nemusejí samotné univerzity podnikat, avšak potřebují více podnikatelského ducha. Vývoj může mít realizován v inovačních centrech, technoparcích a spin-off firmách, které si mohou dovolit více riskovat, financovat vývoj produktu a část zisku pak vracet zpět do univerzitního výzkumu.

Izrael je příkladem malé země, která dokazuje, že díky inovacím a sázce na kreativní lidi lze v mezinárodní konkurenci uspět i bez zásoby surovinových zdrojů. Pokud to naši politici myslí s prioritami pro vědu, výzkum a inovace vážně, vivat! Ale je už nejvyšší čas přijít s konkrétními plány, které mají přidělený rozpočet. Ostatně za půl roku se na nás bude dívat celá Evropa.