Archiv štítku: Vzdělávání

Dopis Jiřího Černického VŠUP

Zažil jsem to i sám v jedné neziskovce, kterou jsem léta vedl. Mladší ročníky uvyklé na dotační polštáře a vyžadující bezbřehou korektnost často nemají v oblibě hierarchii, autoritu, důraz na výsledky ani svobodu slova. Narušuje to jejich well-being a přináší stres a úzkost. Ve skleníkovém prostředí neziskovek a VŠ se domnívají, že takový je svět i tam venku.

Všichni jsme hybridní hrozba

Centrum zřízené Ministerstvem vnitra podle Oldřicha Kužílka „opustilo striktně vymezenou oblast dezinformací a přivlastnilo si právo rozhodovat, co je správný názor, navíc na ideologickém základě“. Pokud se teď nepostavíme cenzuře tlačené pod záminkou „boje proti fake news“, brzy přijdeme o svobodu projevu a demokracii.

Novodobí cenzoři

FB najme organizaci „odborníků“, kteří si hrají na soudce a troufají si rozsuzovat, co je pravda a co lež, příp. které názory (a kteří autoři) se jim líbí a které považují za nesprávné (čti nepohodlné). Přitom spousta tvrzení je z logiky věci neověřitelná a vědět s jistotou např. fakta o viru Covid19 dnes nemůže nikdo.

Kdo chce naše peníze

Chtějí, abychom uvěřili, že staré zásady – šetrnost, odpovědnost – už dnes nic neznamenají. Chtějí, abychom uznali, že jsme jen neracionální děti, které potřebují shovívavý dohled milujícího paternalistického státu. Jinými slovy – chtějí nás zbavit břemene odpovědnosti a s ním i svobody, kterou jsme si tak těžce vydobyli.

Západní liberální hodnoty dnes brání konzervativci

Tradiční hodnoty Západu (především svoboda projevu a volný trh) jsou odsouvány do pozadí ve prospěch tří nových – diverzity, rovnosti a inkluze. Diverzitou se však nemyslí různost názorů, ale jen různost rasy, etnicity a sexuální identity. Rovností se nemyslí chvályhodná rovnost příležitostí, ale rovnost výsledků. Inkluzí pak dosažení této rovnosti s použitím kvót založených na skupinové identitě.

Paretova břitva III

80 % důsledků pramení z 20 % příčin. Čtyři pětiny výsledků zajistí pouhá pětina zdrojů nebo rozhodnutí. Právě takové hledáme. Stavíme na efektivitě Paretova pravidla a kráse zlatého řezu. Otázkami řežeme do toho, co nám přijde aktuální a důležité. Ptáme se osobností, kterých si vážíme a jejichž znalosti stojí za to sdílet. Pod povrchem se vždy odehrává něco důležitého, čeho si málokdo všimne. Co je to teď ve vašem oboru nebo ve společnosti vůbec?

Paretova břitva II

80 % důsledků pramení z 20 % příčin. Čtyři pětiny výsledků zajistí pouhá pětina zdrojů nebo rozhodnutí. Právě takové hledáme. Stavíme na efektivitě Paretova pravidla a kráse zlatého řezu. Otázkami řežeme do toho, co nám přijde aktuální a důležité. Ptáme se osobností, kterých si vážíme a jejichž znalosti stojí za to sdílet. Pod povrchem se vždy odehrává něco důležitého, čeho si málokdo všimne. Co je to teď ve vašem oboru nebo ve společnosti vůbec?

Paretova břitva

80 % důsledků pramení z 20 % příčin. Čtyři pětiny výsledků zajistí pouhá pětina zdrojů nebo rozhodnutí. Právě takové hledáme. Otázkami řežeme do toho, co nám přijde aktuální a důležité. Ptáme se osobností, kterých si vážíme a jejichž znalosti stojí za to sdílet. Pod povrchem se vždy odehrává něco důležitého, čeho si málokdo všimne. Co je to teď ve vašem oboru nebo ve společnosti vůbec?

Koho knihy roku II

I letos jsem si při zpomalování mysli před Vánoci vyhradil kus víkendu na podrobné pročtení přílohy Lidovek o výsledcích ankety Kniha roku. Moje velké oči chtějí nachystaný komínek knížek (Praga Piccola, Kdo bude plakat, až tady nebudeš? a Bla, bla aneb Co dělat, když slova nestačí) čekajících na vánoční výlet do odpojeného ticha Valašska navýšit ještě o nemalý počet tipů z ankety. Naštěstí tuším, že mi seznam v knihkupectví zase seškrtají, protože zdaleka ne vše bude k mání.

Co je účelem vzdělávání?

Zcela jistě to není a odpovídání na otázky, které shrnují „látku“ přednesenou špatně placenými interprety „akreditované“ práce jiných lidí. Hlavním cílem je produkovat lidi, kteří umějí dělat nové věci, ne pouze opakovat to, co vytvořily předchozí generace. Potřebujeme lidi tvůrčí, vynalézavé a objevné. Je třeba formovat mysl, která je kritická, umí sama ověřovat a nepřijímá automaticky vše, co je jí nabízeno.

Samičky nemůže mít každý

Je výhodnější být jeden z nejhorších ve skupině lepších a nebo jeden z nejlepších ve skupině horších? Může jít o sportovní družstva nebo školní třídy, na tom nezáleží.

Koho knihy roku?

Nabíledni jsou dvě možné motivace, případně třetí jako jejich kombinace. Tou první je odměnit prestižní cenou vydavatele, autory, příp. překladatele. Tou druhou je kultivace vkusu veřejnosti (aspoň té části, která čte), tedy poskytnutí tipů na zajímavé knihy, přehled těch, které považuje za nejzajímavější elita společnosti. Nevím, kolik lidí tuto anketu sleduje a zda by nemělo smysl přilákat pozornost širší skupiny lidí, kteří mají rádi literaturu. Pochybuji však, že se to povede při současném výběru hlasujících a s tím souvisejícím výběru knih.

Umožní nový ministr převrat na univerzitách?

Přepsat studijní plány, nahradit zastaralý způsob řízení, zavést odložené školné a spolupracovat s podniky chtěla po univerzitách ex-ministryně školství Dana Kuchtová a její tým. Česko potřebuje flexibilní pracovní sílu, to ovšem není to, co školy produkují. To slýchávám od ICT manažerů již léta, teď však poprvé jsem něco takového slyšel z úst ministra.

Krajina za školou

V projektu Krajina za školou si mohou studenti vyzkoušet roli novináře, fotografa, redaktora, grafika, informačního analytika, webmastera a marketingového manažera. Mají za úkol získat historické snímky, najít pamětníky a podle jejich výpovědi pořídit dvojice fotografií s popisem vývojových změn. Na základě digitálně zpracovaných fotodvojic pak vytvořit webovou prezentaci, uspořádat výstavu a pozvat na ní veřejnost.

Role univerzit pro rozvoj znalostních regionů

Podle zadání Evropské asociace univerzit realizovala loni švýcarská firma Reichert Consulting kvalitativní průzkum a studii porovnávající inovační prostředí a roli univerzit pro rozvoj znalostních regionů v Manchesteru, Barceloně, Brně a dánsko-švédské aglomeraci Oresund. Pro potřebu transatlantického srovnání byl do průzkumu zařazen i kanadský Montreal.