Archiv štítku: Průzkumy a studie

Cizinci v Brně: jde nám o kvalitu nebo kvantitu?

Chápal bych, kdyby byl cíl vztažený k cizincům určité profese (např. techničtí specialisté, kterých je nebo bude nedostatek), kvalifikace či vzdělání, národnosti (např. z regionu, kde se chceme na lákání talentů zaměřovat) nebo jiné charakteristiky (např. mladé rodiny s dětmi). Ale k čemu je dobré pouhé zvýšení podílu cizinců bez ohledu na to, jací to budou lidé?

ČR za 20 let: pád energetické mocnosti?

Jestliže někdo umí jednoduše vysvětlit velmi složité jevy, je to Petr Koubský. Pochopení principů a dopadů současných rozhodnutí v oblasti energetiky (a migrace) zásadně a nevratně ovlivní životní úroveň naší země za 20 let. Vzpomínám, kdy mě někdo naposledy přiměl k okamžitým výpiskům z četby…

Volební kalkulačka jako nástroj politického boje

Volební kalkulačky z dílny serveru KohoVolit.eu, který je zaštítěný věhlasnými partnery, vytvářejí dojem, že jde o stranicky neutrální službu, která nám má pomoci zjistit, ke které kandidující straně mají naše názory nejblíž. Předpokládá to ovšem splnění klíčové podmínky – že vybrané otázky odrážejí ta nejdůležitější témata relevantní daným volbám.

Proč platíme nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě?

Analýza porovnávala, kolik utratí průměrný klient banky za používání běžného účtu v ČR, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a v Polsku. Opravdu žijeme v roce 2010 v prostředí konkurenčního bankovního trhu? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech?

Mobilní telefonie podle Gartnera a OECD

Infrastruktury pro platební styk a mobilní komunikaci tvoří páteř znalostní ekonomiky a jejich význam dále poroste. Proto je poněkud nebezpečné, že si naši podnikatelé a manažeři připadají v řadě evropských zemí jako chudí příbuzní, kteří musejí bez svého zavinění čelit zjevné konkurenční nevýhodě. Rok 2010 by mohl konečně přinést změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku.

Kreativní průmysly

Knížka Kreativní průmysly Martina Cikánka je první českou monografií, která se věnuje kreativní ekonomice. Zájemci si zde mohou ujasnit výčet odvětví, která pod tyto termíny spadají. Právě v době ekonomické krize je možná ten správný moment podívat se, zda i české kreativní průmysly mají rostoucí podíl na exportu a zda by tedy na ně neměly být zaměřeny inovační strategie našich krajů a měst.

Umožní nový ministr převrat na univerzitách?

Přepsat studijní plány, nahradit zastaralý způsob řízení, zavést odložené školné a spolupracovat s podniky chtěla po univerzitách ex-ministryně školství Dana Kuchtová a její tým. Česko potřebuje flexibilní pracovní sílu, to ovšem není to, co školy produkují. To slýchávám od ICT manažerů již léta, teď však poprvé jsem něco takového slyšel z úst ministra.

Evropský výzkumný prostor – fikce nebo realita?

Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu přineslo ve svém posledním čísle nadmíru zajímavý článek M. Beneše o důvodech zaostávání evropského výzkumu, který obnažuje i typické problémy české vědy a výzkumu. Z tezí o nekonkurenceschopnosti evropského výzkumu vzhledem k hlavním konkurentům, tedy USA a vyspělým východoasijským ekonomikám, vybíráme…

Atlas nápadů: výzkum a inovace v Indii, Číně a Koreji

Čínský výzkum a vývoj vykazoval v posledních pěti letech meziroční nárůst o 20 %. Jihokorejský narostl desetkrát od roku 1971. Náklady na výzkum a vývoj v Indii se za posledních 10 let ztrojnásobily. Indičtí inženýři zaplavují svět – každým rokem v počtu 350 tisíc. Studie Atlas of Ideas, která začala jako průzkum výzkumu a inovací v Číně, Indii a Koreji se zaměřením na nové příležitosti pro spolupráci s Velkou Británií a Evropou, právě vstupuje do další fáze.

Prognózy Deloitte pro technologie, telekomunikace a média

Společnost Deloitte Touche Tohmatsu publikovala v březnu následující prognózu trendů pro technologie, média a telekomunikace v roce 2007. Význam jednoduchosti uživatelského rozhraní, nová etická, náboženská a zdravotní dilemata technologií ve formě protetických údů, umělých krevních buněk aj., význam koncových zařízení typu PDA a mobilních telefonů pro růst penetrace Internetu…

Manifest znalostní společnosti SPIS podruhé

Dokument je určen především politikům a tvůrcům veřejného mínění a tak je s podivem, že se o něm nediskutuje na předních stránkách deníků. Jde v něm přece o to, co by mělo v první řadě zajímat námi zvolené politiky. V tomto smyslu odvedl SPIS práci de facto za ně, nicméně zbývá je ještě přesvědčit, aby si jej přečetli a zaujali k němu stanovisko. Podle něho bychom se pak mohli řídit v červnových volbách.

Inovační manifest bez zbytečných řečí

„Je třeba okamžitě a od základu změnit způsob, jak většina evropských zemí financuje univerzity, jak zdaňuje investice, spravuje patenty a reguluje pracovní trh,“ zdůrazňuje šéfredaktor Science|Business a předkládá nezávislý liberální pohled na to, co je třeba změnit pro podporu inovací a přiblížení podnikání, vědy a výzkumu. Inovační manifest přináší ve čtyřech částech devět doporučení.