Pamatovník: EU programy

Evropské fondy rozpuštěné vypuštěné

Nikomu tohle nesmrdělo? Ani ta extrémní přísnost kritérií, která odradila malé obce nebo sdružení, které potřebovaly třeba jen pár set tisíc na nový vodovod s tím, že by si své projekty spolufinancovaly a měly tak motivaci realizovat něco smysluplného? Místo nich se uvolnil prostor dravcům s vyškolenými šíbry, kteří si s odporujícími předpisy kafkovských pravidel těžkou hlavu nedělali.

Digitální srdce Evropy bije 16. března ve Vídni

ICT v regionu Centrope zahrnuje asi 5000 firem s 350 tis. specialisty a asi 60 univerzit, kde pracuje 36 tisíc výzkumných pracovníků. V roce 2006 zde dosáhl hrubý obrat 45 mld eur, což představuje 2,3% celoevropského ICT trhu. Pokud vás zajímá ICT výzkum a vývoj ve střední Evropě, spolupráce firem a univerzitních pracovišť, rezervujte si úterý 16.3. na vídeňskou Media Tower, kde spolupořádáme konferenci ICT Technology Transfer and Cluster Platform.

Příliš rychlý CzechInvest k likvidaci?

Nebývá obvyklé, aby se podřízení ve státní správě tak zásadově postavili za svého vyhozeného šéfa, jako se teď stalo v agentuře CzechInvest. 80 % zaměstnanců podepsalo nesouhlas se způsobem odvolání ředitele a přes 50 pracovníků včetně celého vedení rezignovalo na svoje funkce. V CI se přitom podařilo vybudovat jednu z nejlépe fungujících státních agentur, která se vedle úspěchů při získávání zahraničních investic stala i motorem podpory inovačnícho podnikání.

Výsledky druhé IST výzvy: stále zataženo

Koncem minulého roku probíhalo v Bruselu vyhodnocování návrhů projektů podaných do druhé IST výzvy 6. rámcového programu, jejíž rozpočet byl 525 mil. EUR. Úspěšnost kandidátských zemí je o 6-7% nižší než členských států EU a o 5-6% nižší než měly přistupující země v předchozí „pětiletce“. Klesá také úspěšnost malých a středních firem…

Kdo získá letos evropské IST Prize

Na každoroční IST konferenci Evropské komise bude příští týden v Miláně vyhlášeno 20 vítězů soutěže o Evropskou cenu za technologie pro informační společnost (tzv. IST Prize) Tři hlavní vítěze (ceny jsou dotované 200 tis. EUR) porota vybírala ze 420 přihlášených projektů z 28 zemí podle čtyř kritérií.

Kdo vyhrál IST Prize 2005

O půl roku dříve než v předchozích letech byly letos vyhlášeny vítězové soutěže European IST Prize 2005. V letošním 11. ročníku obdržela Komise 430 přihlášek (z 29 zemí), které byly hodnoceny nezávislou porotou složenou z 18 expertů z 18 zemí. Tři hlavní ceny (200 tis. eur) získaly bez pořadí švédský Cypak a francouzské firmy Let it wave a PRAXIM medivison.

Evropské peníze bez obalu počtvrté

Již třikrát jsem během posledních čtyř měsíců psal o nejasnostech a mýtech, které provázejí čerpání peněz plynoucích k nám z Evropské unie. Dnes tedy ještě pár praktických rad k tomu, o čem se obvykle otevřeně nemluví. Poradci a čarodějové aneb jaká kritéria výběru by měl kvalitní poradce splňovat?

Evropské peníze bez obalu potřetí

Kdyby někoho na základě dvou předchozích dílů napadlo, že jsme nekritickými zastánci evropské integrace a politiky EU vůbec, rád bych ho vyvedl z omylu. Programy EU pro vývoj a výzkum nemají co dělat s postojem k evropské ústavě. Jsou to jen nástroje pro financování vývoje a výzkumu, které se běžně používají v každé technologicky vyspělé zemi včetně USA, Jižní Koreje nebo Izraele bez ohledu na to, kdo je právě u vlády.

Evropské peníze bez obalu podruhé

V předchozím článku na toto téma jsem psal o častém nerozlišování evropských peněz rozdělovaných u nás a v Bruselu a určených na odlišné účely. Vzhledem k tomu, že letos končí dva významné programy podpory EU (koncem roku se očekává rozběhnutí návazných programů na dalších 7 let), je vhodný čas pojmenovat i další časté omyly, mýty nebo nejasnosti a snad i vyvolat širší veřejnou diskusi.

Evropské peníze bez obalu

V letech předcházejících vstupu ČR do EU pro mne bylo až neuvěřitelné, jak naše politická elita neustále omílala stejné fráze o miliardách euro, které nám všem přitečou, aniž by vysvětlovala účel a mechanismy rozdělování různých fondů, připravila naše instituce na jejich efektivní využití a vtáhla do veřejné diskuse ty, kteří měli zkušenosti s odpovídajícími strukturami EU již od poloviny 90. let.

Výsledky průzkumu mezi firmami s účastí v rámcových programech EU

Jedním z cílů projektu NETIES je zmapovat zkušenosti středoevropských firem z mezinárodních vývojových projektů spolufinancovaných z rámcových programů. Během 18 měsíců jsme shromáždili odpovědi 55 českých firem působících především v oblasti ICT. S některými z nich probíhaly i hloubkové rozhovory vypovídající více o jejich zkušenostech, přínosech a úskalích účasti v projektu.

Co změnit k lepšímu v 7. rámcovém programu?

Koncem minulého roku jsme na výzvu Technologického centra Akademie věd formulovali několik doporučení pro národní stanovisko k připravovanému návrhu 7. rámcového programu. Předkládáme tímto naše názory všem, kteří se nás ptají na to, co si myslíme o současné podobě rámcového programu EU pro podporu mezinárodního výzkumu a vývoje.