Pamatovník: Ekonomika

Sázka na bezalternativní energetiku

Je jedna země, která vsadila na utlumení jak uhelných, tak i jaderných, elektráren s tím, že páteří její energetické politiky budou obnovitelné zdroje. Kdyby se podařilo přesvědčit ostatní ke stejné politice, riziko by se rozložilo a černého Petra by si mohl vytáhnout někdo jiný. Jenže co dělat, když se vlády k tak radikální změně nemají a svůj energetický mix mění jen postupně a pomalu?

Podvolení západních značek

Nike bohužel není jedinou globální firmou, která uspěla na Západě právě díky jeho demokracii a svobodám a která se dobrovolně podvoluje středověkým pravidlům práva šaría. Lídl retušující křesťanské kříže, Nike a další (halal Toblerone nebo západní značky vyrábějící burkini), už nestojí na straně Západu a jeho hodnot.

Ke stávkování za klima

Ti loutkovodiči vzadu si myslí, že mají právo ve jménu „většího dobra donutit“ ostatní, aby se vzdali svého způsobu života a svobod, které revolucionáři považují za „luxus“. V diskusi se volalo po tom, abychom zavřeli elektrárny, přestali jezdit autem, jíst maso a měli méně dětí (na vymírajícím Západě!).

Schrödingerovy bubliny

Bublina se začne nafukovat ve chvíli, kdy na zboží přestaneme pohlížet jako spotřebitelé a nasadíme brýle investorů. … Velmi uvolněná (a velmi nerozumná) pokrizová politika centrálních bank vedla k prudkému poklesu úrokových sazeb. Lidé si začali více půjčovat, neboť peníze byly rázem „levné“. Nízké úrokové sazby však také začaly odrazovat od spoření.

Kdo chce naše peníze

Chtějí, abychom uvěřili, že staré zásady – šetrnost, odpovědnost – už dnes nic neznamenají. Chtějí, abychom uznali, že jsme jen neracionální děti, které potřebují shovívavý dohled milujícího paternalistického státu. Jinými slovy – chtějí nás zbavit břemene odpovědnosti a s ním i svobody, kterou jsme si tak těžce vydobyli.

Participativní rozpočet: demokratizace nebo populismus?

Mně se spíš zdá, že jde o líbivý akt, kterému se snadno zatleská, s mizivým efektem a režií ve výši jednoho milionu. Drtivá většina navrhovaných projektů se týká jedné z 29 městských částí a řeší velmi lokální problém nebo rozvojový záměr. Nemělo by větší smysl, aby dle principu subsidiarity město rozdělilo danou sumu mezi městské části a ty si samy uspořádaly podobná hlasování svých rezidentů a nebo použily jiný rozhodovací mechanismus?

Startupové děti a ti velcí

Akce mě mile překvapila ze dvou důvodů. Tím prvním byla spontánní atmosféra (kterou vytvořit v ex-komunistickém sále Bakaly, hádám, není až tak samozřejmé) a plný sál nadšených mladých zájemců o podnikání. Dopad takového rozsahu se, myslím, podařil malokteré brněnské akci tohoto typu. To je jeden z rozdílů oproti době před 10-12 lety – startupy jsou dnes cool a sexy a finančně je dokonce podporuje kraj i stát.

Proč platíme nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě?

Analýza porovnávala, kolik utratí průměrný klient banky za používání běžného účtu v ČR, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a v Polsku. Opravdu žijeme v roce 2010 v prostředí konkurenčního bankovního trhu? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech?

Mobilní telefonie podle Gartnera a OECD

Infrastruktury pro platební styk a mobilní komunikaci tvoří páteř znalostní ekonomiky a jejich význam dále poroste. Proto je poněkud nebezpečné, že si naši podnikatelé a manažeři připadají v řadě evropských zemí jako chudí příbuzní, kteří musejí bez svého zavinění čelit zjevné konkurenční nevýhodě. Rok 2010 by mohl konečně přinést změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku.

Kreativní průmysly

Knížka Kreativní průmysly Martina Cikánka je první českou monografií, která se věnuje kreativní ekonomice. Zájemci si zde mohou ujasnit výčet odvětví, která pod tyto termíny spadají. Právě v době ekonomické krize je možná ten správný moment podívat se, zda i české kreativní průmysly mají rostoucí podíl na exportu a zda by tedy na ně neměly být zaměřeny inovační strategie našich krajů a měst.

Nestačí neškodit, pane ministře

Loni se na Invexu poprvé konala netradiční konference, jejíž koncept přivedl na svět Petr Koubský. Letos se pod pozměněným názvem Invex Hi-Tech summit konal 2. ročník a řeč byla znovu o tom, jak si představujeme konkurenceschopnost ČR za pár let. Po dvou týdnech si procházím svoje poznámky a nejaktuálnější mi připadají čtyři…

Když znovu vyhraje jediný uchazeč

Co napsat o tom, když výběrové řízení na největší státní zakázku pro ICT obor je nejdříve zrušeno, protože v zadávací dokumentaci byl přímo uveden požadavek spojený s technologií jedné konkrétní firmy (SAP), která se sama o zakázku ucházela, a pak jej dotyčná firma stejně vyhraje, protože jediná konkurenční nabídka je vyřazena z důvodu formálního pochybení?

Senát zahořel pro inovace

Evropa také doplácí na to, že jsme si zvykli na svoji zónu komfortu a na malou ochotu brát na sebe riziko. Brzdou změn je podle Muhlfeita evropské školství, kterému stále dominuje logika a memorování. To školství, které nerozvíjí potenciál talentu a nevyužívá silných stránek žáků a studentů.

Sklady na peníze začínají blogovat

Uvidíme, zda tento stav změní internetová mBank, která od roku 2000 působí v Polsku a v nejbližších týdnech se chystá vstoupit na český trh. Jejím většinovým akcionářem je Commerzbank, jedna z největších bank v Německu, zastoupená ve více než 40 zemích. V čem se má lišit, si můžete přečíst u Adama Zbiejczuka, kterého mBank angažovala na pozici první bankovní bloger v ČR.