T-SOFT: inovační spin-off uspěl v EU napoprvé

Jaroslav Pejčoch Jaroslav Pejčoch (53) je ředitelem a jednatelem společnost T-SOFT, zakládajícím členem české pobočky Armed Forces Communications and Electronics Association a členem rady ředitelů této pobočky, členem českého národního výboru International Strategy for Disaster Reduction a členem presidia Asociace krizových manažerů ČR. Jeho rozsáhlá publikační činnost je zaměřena na počítačovou grafiku, uživatelské rozhraní počítačů, informační logistiku, systémy pro ochranu obyvatel a životního prostředí, interoperabilitu systémů, krizové řízení a ochranu kritické infrastruktury.


Inovační firmy vznikají často odštěpením (spin off) z výzkumné organizace typu univerzity nebo výzkumného ústavu. Pražská firma T-SOFT je v tomto smyslu typickým (ale v českých poměrech spíše ojedinělým) příkladem.

Jaroslav Pejčoch pracoval jako ředitel IT v divizi Tesla VÚST A.S. Popova, která se zabývala počítačovou grafikou a automatizací návrhových systémů. Tato divize vyvíjela dříve embargované systémy, např. v oblasti návrhu a simulace integrovaných obvodů. Úvodem 90. let končily státní zakázky a ústavu hrozilo propouštění. S dalšími kolegy se proto rozhodl osamostatnit a založit firmu zaměřenou na vyspělé technologie – (geo)grafické informační systémy a systémy krizového řízení. V roce 1991 přišly první velké zakázky pro Unisys, ČSA, Český Telecom, armádu a Ministerstvo financí.

V současné době patří T-SOFT mezi vedoucí firmy na českém trhu v oblasti krizového řízení. Krizový management vyžaduje informační systémy (IS) kritického nasazení (mission critical), kde každý výpadek může ohrozit samotnou existenci infrastruktury nebo narušit bezpečnost osob. Patří sem oblasti jako bankovnictví, životní prostředí a záchranné a ozbrojené složky státu. Klíčovými vlastnostmi IS tedy musí být bezpečnost, robustnost, důraz na spolehlivé zálohování dat.

Vedle vývoje těchto systémů se T-SOFT zabývá systémovou integrací a dle slov ředitele Pejčocha má konkurenční výhodu v tom, že může nabídnout klientovi pomoc ze získáním finančních prostředků. Jejich zdrojem totiž často bývají fondy Evropské unie.


Projekt MEDSI

Projekt s názvem MEDSI byl první zkušeností firmy s EU projekty. Jedná se o Specific Targeted REsearch Project (STREP) z 2. IST (Information Society Technologies) výzvy 6. rámcového programu EU podaný do oblasti Improving Risk Management. Rozpočet projektu je 4.6 mil. EUR (EU přispívá necelou polovinou) na 18 měsíců pro 11 partnerů ze 7 zemí (např. firmy působící v oblasti GIS, jednou z nich je rumunský Intergraph, dvě německé společnosti, organizace z Portugalska, Slovinska, Turecka atd.).

Cílem projektu MEDSI je vytvořit integrovaný komplex webových služeb a nástrojů pro zlepšení možností krizového plánování a řízení v soukromých i ve vládních organizacích. Hlavní pozornost je směřována na snížení hrozeb, ochranu kritické infrastruktury a také na účinnou a rychlou podporu při řešení mimořádné situace. Důraz je kladen na standardizaci (vojenské standardy existují, ostatní je třeba často definovat) a  otevřenost, které mají zajistit návaznost na ostatní systémy na národní i mezinárodní úrovni. Pilotní projekt bude otestován v reálném prostředí na pilotních situacích povodně a teroristického útoku v německém Magdeburgu a izraelském Holonu.

Součástí řešení je zajištění interoperability různých existujících systémů, informační dostupnosti a způsobu předávání informací mezi jednotlivými organizacemi. V současné době, kdy kritická infrastruktura států je většinou v privátních rukou, je potřeba zajistit spolupráci civilních i vojenských složek na regionální i mezinárodní úrovni. Rovněž je potřeba nějakým způsobem angažovat samotné provozovatele různých systémů jako jsou banky, energetické a komunikační společnosti a další a nabídnout všem těmto účastníkům odpovídající technickou podporu.

„Vše začalo naší účastí na semináři Technologického centra a sledováním databáze nabídek Ideal-IST„, vypráví Jaroslav Pejčoch. „Nabídka na účast v konsorciu přišla asi 3 týdny před termínem odevzdání návrhu projektu.“ Následovalo klíčové rozhodnutí o okamžitém odjezdu na koordinační schůzku do Madridu, kde se lámal chleba. Nezúčastněné firmy totiž nebyly k projektu přizvány a T-SOFT se postupně stal jednou z klíčových organizací konsorcia. Projekt nakonec doznal významných změn, než byl definitivně schválen. Původní koordinátor byl v průběhu negociace z důvodů větší finanční stability konsorcia vyměněn za telekomunikačního operátora Telefonica.

Cílem výzkumných projektů rámcových programů nebývá produkt připravený pro okamžité nasazení na trh (k podpoře inovací tohoto typu slouží jiné EU programy), ale vyvinuté metody, postupy a pilotní aplikace. Jaké byly tedy hlavní přínosy pro firmu? V první řadě cenné kontakty, „otrkání lidí“, získání odborného know-how, zahraniční marketing, poznání kulturních zvyklostí. Vlastní spolufinancování vývoje ze strany EU je rovněž přínosné, není však tím nejdůležitějším.

Překvapením pro T-SOFT byly pozitivní zkušenosti s kompetentními a po odborné stránce znalými úředníky a také to, že se podařilo získat projekt hned při prvním pokusu. Velká část přípravy návrhu projektu probíhala přes Internet (T-SOFT poskytuje konsorciu SW podporu ve formě extranetu). Jak to obvykle bývá, na sestavení celého návrhu se podíleli převážně zástupci čtyř subjektů, ostatní dokument připomínkovali.


Pro zájemce o účast v EU projektech

„Nemá-li firma evropské ambice, neměla by EU projekty vůbec zkoušet“, upozorňuje Jaroslav Pejčoch. To je podmínka nezbytně nutná, avšak nepostačující. „Dále je nutné si vybrat oblast výzkumu, která je momentálně otevřená v aktuální výzvě (tedy, kam se lze přihlásit s návrhem projektu). V neposlední řadě je třeba najít partnery do konsorcia, např. přes službu Ideal-IST, a jasně si definovat přínosy projektu pro sebe a co může firma nabídnout ostatním (svoji roli v projektu)“.

Co se týče pravidel, která by se měla změnit v 7. rámcovém programu, zmiňuje daňovou úlevu na výsledky výzkumu a potřebu spolufinancování vstupních nákladů na návrh projektu ze strany státu, jak je to v některých zemích (zdaleka ne vždy je totiž návrh projektu přijat a zvláště malá firma tím bere na sebe značné riziko). Problémem jsou také náklady na management, jež dosahují u těchto mezinárodních projektů s mnoha partnery alespoň 20% celkových nákladů. Limit 7% stanovený Evropskou komisí je tak spíše úsměvný.


Nabídka spolupráce

T-SOFT již připravil návrhy projektů do Strukturálních fondů, řešil projekty v rámci programů PHARE a Copernicus, největší zájem má o Preparatory Action in Security Research. Uvítá spolupráci se zahraničními partnery v oblastech bezpečnosti, znalostního managementu, GIS, telekomunikací a interoperability.

 

Kontakt
Michaela Havlová
Tel. 261 348 738
E-mail: tsoft@tsoft.cz
www.tsoft.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *