Technologie vyhledávání totožného nebo podobného obsahu v obrazových datech dnes již není nic nového. I běžný televizní divák zná aplikace v oblasti kriminalistiky hledající shodu mezi otisky prstů nebo porovnávající obličeje hledaných osob. Málokdo z nás si však zatím mohl takovou aplikaci vyzkoušet v reálném čase.

Izraelská firma MyHeritage začala vyvíjet software pro podporu genealogických studií, tedy pátrání po předcích a rodokmenech. A protože na zděděných fotkách je obvykle řada lidí, kteří mohou být vaši příbuzní, k nástroji na rozeznávání tváří už je jen kousek (v případě shody větší než 80 % jde pravděpodobně o tutéž osobu). Nyní je v této oblasti špičkou na světovém trhu a demo verzi si můžete bezplatně vyzkoušet na firemním webu.

K její popularizaci autoři nabízejí porovnání vašich fotek s databází čtyř tisíc celebrit ve stylu komu jste nejvíce podobní. S chutí jsem to zkusil na třech svých fotkách a poznal, že hodně záleží na úhlu zobrazené tváře. Software sice umí na celé fotografii lokalizovat obličeje, ale už nepozná, jak jsou natočeny. Z databáze celebrit vám vybere tedy nejen ty, kterým jste podobní, ale se kterými máte nejpodobněji natočenou tvář. Každopádně se mohu cítit polichocen a dát k dobrému u vína dvoutřetinovou shodu s Cameron Crowem a Paul Simonem.

MyHeritage je jen jedním z mnoha příkladů úspěšných izraelských firem, které vsadily na koncept služeb tzv. webu 2.0. Izrael (kde má vláda, můžeme si myslet, jiné preference) je v penetraci broadbandu devátý na světě a Izraelci tráví (s uvážením počtu obyvatel) více času online než v kterékoliv jiné zemi. Autor článku Israel 2.0 není jistě jediným, kdo považuje rozšíření vysokorychlostního Internetu za kritický faktor úspěchu pro kvalitní web infrastrukturu, tvorbu informačního obsahu a tím i pro rozvoj technologických inovací vůbec.

„Because if you can touch it and experience it, then you can build it. If you can sense what users want as a user then you can develop it.“ Zbývá jen dodat, že v prvním návrhu státního rozpočtu dosluhující Paroubkovy vlády nejsou (na rozdíl od jiných laskomin pro voliče) slíbené peníze na připojování knihoven k Internetu ani na naplnění fondu pro rozvoj broadbandu v ČR.