Mezinárodní srovnávací studie e-government podruhé

Ve VIP Direct #37 jsme se krátce věnovali dvěma mezinárodním studiím srovnávajícím přístup jednotlivých zemí k e-government službám. Tentokrát přinášíme komentář k dalším dvěma.

Z dubna 2002 pochází průzkum „Web-based Survey on Electronic Public Services„, který pro Evropskou komisi realizovala firma Cap Gemini Ernst & Young v rámci programu eEUROPE. Výsledky srovnávají dostupnost veřejných služeb online v 15 zemích Evropské unie a dále Islandu, Norsku a Švýcarsku. Nejlépe bylo hodnoceno Irsko, které získalo 85 z možných 100 bodů, a Švédsko (81), které vykázalo největší zlepšení od posledního měření v říjnu 2001. Nejhůře dopadlo v celkovém hodnocení Lucembursko (22) a Švýcarsko (35).

Mnohem zajímavější, než celkové výsledky jednotlivých zemí, je však struktura hodnocených služeb, které průzkum posuzoval. Hodnoceny jsou čtyři skupiny služeb – příjem generující služby (přiznání k DPH a ostatním daním, sociální dávky, celní deklarace), registrace a oznámení (nové firmy, vozidla, stěhování, narození dítěte, změna rodinného stavu), informační výstupy (volná pracovní místa, výběrová řízení, služby knihoven, zdravotní péče, policejní hlášení) a povolení (žádosti o stavební povolení, licence k podnikání, certifikáty v oblasti životního prostředí). Zatímco první skupina dosáhla průměrného hodnocení 79, čtvrtá jen 41. Každopádně inspirativní metodika pro nezávislé posouzení úrovně online služeb našich úřadů.

O něco starší (z roku 2001) je průzkum American Society for Public Administration (ASPA) a Divize Spojených národů pro veřejnou ekonomiku (UNDPEPA), který zkoumal úroveň e-government služeb ve všech 190 zemích OSN. Výsledková studie ukazuje, že jen v 84 z nich mají národní vlády svůj web server a pouhých 17 umožňuje online transakce. Srovnávací analýza je založena na hodnocení (ve studii nepříliš jasně specifikovaného) informačního obsahu, online služeb a technologické infrastruktury (počty PC, telefonních linek, mobilů, televizí!, uživatelů Internetu, podílu městské populace aj.), které společně určily tzv. e-government index. Dle očekávání dosáhly nejlepšího USA (3.11) před Austrálií (2.60), z evropských zemí je na tom nejlépe Norsko (2.55). Index ČR je 2.09 (stejně jako Argentina), což jej řadí na 30. místo před všechny ostatní kandidátské země (k velkému údivu VIP včetně Estonska).

Obě studie skýtají užitečné podklady pro tvorbu strategických dokumentů v oblasti e-government, na které ještě u nás čekáme, a neměly by uniknout pozornosti ministerských úředníků ani dodavatelů řešení. Přejme si, aby po nich co nejdříve následovaly konkrétní realizace a abychom si je mohli z domova vyzkoušet za dostupnou cenu připojení na již plně liberalizovaném telekomunikačním trhu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *