Jsou křesťanské hodnoty podmínkou liberální demokracie?

Série TV debat Souvislosti Jana Pokorného na ČT2 má velmi rozdílnou úroveň – podle přítomných hostů (zvlášť, pokud se mezi ně nevnutí Václav Bělohradský, jeden z tvůrců pořadu). Poslední díl patřil mezi ty lepší a tématem byly křesťanské hodnoty. Zaujaly mě především tři momenty.

Nejdříve, když historik Jiří Hanuš (hlavně kvůli němu jsem si tento díl pustil) a socioložka Dana Hamplová nesouhlasili s Tomášem Halíkem v tom, že obrana křesťanských hodnot před vnějším nebezpečím není ta správná motivace k návratu ke křesťanským kořenům. Připomněli mu totiž, že v historii mnohdy hrála významnou roli a byla důležitým impulsem k tomu, aby lidé našli svou křesťanskou identitu, která by jim pomohla „udržet hodnoty pohromadě a čelit nenávistným ideologiím“.

Druhým momentem, co stojí za pozornost, byla shoda mezi diskutujícími na tom, že bylo chybou neuvést křesťansko-židovské dědictví jako základ evropské ústavy.

A tím nejzajímavějším byl závěr, kde kazatel Joel Ruml přímo říká, že liberální demokracie nemůže přežít bez křesťanských hodnot široce zakotvených ve společnosti. Jako výjimku zmínili Indii (u ní Halík poznamenal, že tam stejně jsou přítomny díky kulturním a institucionálním tradicím od Britů), já bych přidal ještě Japonsko. Aniž by to tedy bylo záměrem, vyznění diskuse směrem k islámu bylo jednoznačné – buď se podaří jeho evropskou verzi reformovat a nebo se budeme muset vzdát liberální demokracie, má-li získat v Evropě významnější vliv.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *